Půvabná herečka s velkým osobitým kouzlem, svérázným humorem a neskonalým talentem, tak to byla Karolína Slunéčková (†49), žena milující společnost a zábavu. Vždy sázela na svoji intuici, která ji nikdy nezklamala, ani když cítila, že se možná blíží její konec.
Rodačka z Kladna Olga Sluníčková byla opravdovým sluníčkem a zářila i pod uměleckým jménem Karolína Slunéčková (†49). Měla milující rodiče, ale její dětství příliš šťastné nebylo. Přestěhovali se totiž do Sudet a v těžké válečné době neměli možnost odejít z území obsazovaného Němci. Rodiče měli v pohraničí hospodu, kde také bydleli a z toho důvodu musela navštěvovat německou školu, kde příliš radostí nezažívala.
Pražské publikum jí leželo u nohou
Unikala si za svým snem do biografu, který s určitou nadsázkou vzbudil její touhy stát se herečkou. Ve dvanácti letech začala chodit do baletu a rodiče se neustále přesvědčovali o tom, že její talent zpestřuje i komediální talent. Neváhali a poslali ji studovat herectví do Českých Budějovic. Na odchod na studia nikdy nezapomněla. Do svého deníčku si v ten den zaznamenala: „Vyrukovala jsem s dvěma velkými kufry - v jednom peřiny, v druhém šaty a zbytečnosti, které jsem nikdy k ničemu nepotřebovala. Měla jsem na sobě kostkovaný kostýmek, žluté tričko, strašně dlouhou sukni, malý kufřík, v něm jídlo, pletení, knihu a kabelku….“ Za pár let se stala jednou z nejoblíbenějších hereček Vinohradského divadla v Praze a kolegové a její obdivovatelé se nikdy nedokázali nabažit pohledu na ni. Na jevišti okouzlovala mimořádným půvabem a z jejích štíhlých nožek diváci nemohli spustit oči. Nikdy neměla štěstí na velké a výrazné filmové role, přesto jakékoli ženy v jejím podání měly výraz, po kterém režiséři dychtili, byla prostě nenapodobitelná. Mnohem větší pozornosti se jí dostávalo na divadle. Vždy byla dokonale připravená, její projev byl naprosto přirozený a její instinkt, kterému věřila více než rozumu, jí provázel každou její rolí.
zenu ani kvetinou neuhodis02
Nikdy nepodlehla svodům ani nástrahám
Byla velice krásná a vtipná a muži obdivována, ale po jejím boku se pánové nestřídali, jako u jiných kolegyň. Často v rozhovorech přiznávala, že občas nedokázala svůj temperament krotit a dostála se tak do svízelných situací. Byla známá i svojí přímostí, bez okolků vždy každému řekla, co si myslí a občas na to i doplatila, a i přesto byla všemi milována. Mnoho mužů ji zahrnovalo svojí pozorností, náklonností, touhami i dárky, ale ona přesto měla oči jen pro svého manžela, kolegu Rudolfa Vodrážku (†68). Bylo docela složité vysvětlovat potencionálním nápadníkům, že opravdu o ně nemá zájem a jako jedna z mála hereček skutečně odolala všem rafinovaným svodům, za kterými stáli muži. Po celý svůj život byla věrnou manželkou a vstřícnou matkou pro syna Rudolfa (56), který pracoval v televizi jako střihač a režisér hudebních programů.
Tchán_filmove studio barrandov
Se vším si v životě poradila s rakovinou však ne
Některé ženy se snaží chovat jako dámy, ale nejsou jimi, to Karolína Slunéčková se jako dáma narodila. Uměla se pohybovat s takovým glancem a jiskrou v těle, že i když šla po chodníku, dokázala zastínit ostatní ženy, a to především díky svým extravagantním kloboukům. Milovala módu a naprosto propadla nakupování šátků a také botiček, byla to její vášeň. V čase, když byla na chalupě ve Lnářích na Plzeňsku, bývala stejně půvabná, i když kostýmek vyměnila za montérky a šátek a byla celá od hlíny. Přátelé se shodovali, že její přirozené kouzlo prý pramenilo z toho, že si v životě nepřipouštěla žádné starosti, až na jednu… Byla silná kuřačka, a i když cigaretu dokázala držet, tak elegantně a svůdně, že jí přidávala na její smyslnosti, věděla, že ji možná zabíjí. Měla strach z rakoviny, protože na ni předčasně zemřel její tatínek. Když na rakovinu plic zemřela její blízká přítelkyně, začal se strach stupňovat a neblahá předtucha přibližovat. Bylo už jen otázkou krátkého času, kdy si ji našla zákeřná nemoc a ukončila předčasně její naplno rozběhnutý život.
.
.
