Jak potkal šíleně smutný Václav Neckář svou baletku

Seznámili se na konci roku 1964.

Když ji pak viděl tančit na jevišti, řekl si, že už žádnou jinou hledat nebude. Rodilý Pražan Václav Neckář (73) strávil dětství a dospívání v Ústí nad Labem. Rodiče byli v divadelním prostředí jako ryby ve vodě, tatínek hrál a tančil v opeře, vystupoval pod jménem Václav Dubský, maminka pracovala v divadle jako provozní ředitelka.

V padesátých letech byl otec nucen umělecké prostředí opustit, komunisté ho poslali do jakéhosi vyhnanství na statek do Mostu, kde pak oba synové, Václav i Jan (68), trávili prázdniny. Na to Václav rád vzpomíná.

Byli tam krávy, prasata, koně, husy, slepice, holubi, perličky. Chodil pást krávy a dva tažné koně. Připadal si jako kovboj. Od té doby má koně rád. V létě spával na seníku nad maštalí, chodil si s koňmi, s Minkou a Olinkou, dolů povídat.

Také vás může zajímat ...

Oba synové projevovali muzikální nadání. Jan vystudoval hru na violoncello a na klarinet. Nadaný Václav chtěl studovat herectví, ale na DAMU ho opakovaně nepřijali. Jako hereckého eléva si ho všiml režisér Jiří Menzel (79) a obsadil ho do svého, později Oscarem oceněného filmu Ostře sledované vlaky.

Neckář hrál ještě v několika dalších filmech, mimo jiné ve Skřiváncích na niti či Šíleně smutné princezně. Na tuto dnes již kultovní pohádku rád vzpomíná, nejraději na jízdu na krávě. Celý herecký život si přál, aby měl příležitost jet na koni ve filmu.

Když mu Bořivoj Zeman (†79) nabídl roli v pohádce, těšil se, že to přijde. Ale jediné, na čem jezdil, byla kráva Máňa. Podle scénáře měla kráva s Václavem na hřbetě přiběhnout, zastavit se na poli a pak zase odběhnout.

Jenže jak to udělat? Někoho napadlo, že krávě nedají před natáčením delší dobu pít a poté ji nalákají na vodu. Na poli se vykopala díra, do ní dali rekvizitáři kýbl s vodou. Posadili Vencu na krávu. Ta vyběhla, podle předpokladů zastavila u kýblu.

2705_Silene smutna princezna_4

Začala pít. Pak nic. Stála a nechtěla se hnout. Vyřešil to výstřel z poplašné pistole. Kráva se rozběhla. Ale bez Václava. Ten skončil ve kbelíku. Jeho herecká partnerka Helena Vondráčková (69), tehdy devatenáctiletá, byla dějem pohádky zprvu zklamaná.

Měla, pravda, od dětství sen zahrát si princeznu, ale když si přečetla scénář, div neplakala. Měla se jmenovat Helena, cožpak je to jméno pro princeznu? A že tam bude vystupovat jako husopaska v šátku, ji rovněž nepotěšilo.

Tehdy nikdo netušil, jaký se z pohádky stane fenomén. Jako elév působil Václav v Mosteckém divadle pracujících, v plzeňské Alfě a pražském Rokoku. Na konci šedesátých let vystupoval spolu s Helenou Vondráčkovou a Martou Kubišovou (74) s triem Golden Kids, v sedmdesátých letech začal zpívat s Bacily.

Tuto skupinu v roce 1971 založil bratr Jan s Otou Petřinou (†66). S Bacily bratři hrají dodnes. V raném mládí byl Václav Neckář obležen fanynkami, ale podrobnosti se od něho nedovíte. Dnes s lišáckým pomrkáváním řekne, že už se na nic nepamatuje.

Se ženou svého života se seznámil na Silvestra roku 1964. Když ji pak viděl tančit Julii v baletu Romeo a Julie, rozhodl se, že už nebude hledat nikoho jiného. Primabalerina a taneční pedagožka Jaroslava Žlábková (†76) byla slečna z dobré rodiny.

Tatínek pracoval před rokem 1948 na ministerstvu financí, maminka na ministerstvu školství, strýc byl univerzitní profesor. Komunistický režim Jarku za rodinné příslušníky řádně potrestal. Zbyla jí jediná možnost, jak získat maturitu, a to na konzervatoři.

Vlastně byla okolnostmi donucena vydat se na nelehkou dráhu baletky. Nestěžovala si. Razila heslo: Když něco dělám, dělám to pořádně. Kariéru baletky odstartovala v plzeňském Divadle J. K. Tyla a právě zde se seznámila s Václavem Neckářem.

Chodili spolu krátce, vzápětí odjížděla do východoněmeckého Výmaru, kde tančila v tamním baletním souboru, posléze zamířila do Berlína. V roce 1969 se Jarka vrátila nejen domů, ale také ke své lásce, k Václavovi.

Tančila v Laterně Magice, s níž procestovala půl Evropy, v Hudebním divadle v Karlíně či v Divadle v Nuslích. Ti dva se vzali v roce 1974. Dlouho to tajili, stejně jako utajovali narození Václava (43). Jeho slavný tatínek se totiž bál, aby se tím nepřipravil o přízeň fanynek.

jako baletka Neckarova_Jaroslava

Mladá rodina se nastěhovala do jednoho z nejoblíbenějších domků té doby, typizovaného okálu. Jaroslava vystudovala pražskou Hudební a taneční fakultu AMU a dlouhá léta pak vyučovala na konzervatoři balet.

Se zdravotními problémy bojovala Jaroslava Neckářová celý život. Odmalička ji zlobily ledviny, trápila ji osteoporóza, přišly i problémy se srdcem. Balet jí na zdraví rovněž nepřidal.

V roce 2009 ji srdce znovu, již poněkolikáté, zradilo, a tentokrát již musela podstoupit náročnou operaci srdeční chlopně, k čemuž podle odborníků nejspíš přispěla dlouhodobá fyzická námaha.

Po této operaci jí selhaly ledviny, a tak se Jaroslava stala závislou na dialýze. Tady se ukázal Václav jako neochvějná celoživotní opora. Manželku denně v nemocnici navštěvoval, povzbuzoval ji, dodával naději.

Když naříkala, že po odchodu do důchodu jako by pro okolí přestala existovat, vždy jí připomínal, že, co se týká baletu, vychovala spoustu následovníků, že její žáci sklízejí úspěchy po celém světě a že její práce měla hluboký smysl.

Přitom ani sám zpěvák se netěší bůhvíjakému zdraví. Bohužel silně podcenil životosprávu, i když mu všichni kolem, zejména manželka a bratr, říkali, že je nevyhnutelné, aby ji změnil. Jeho burcující nadváha vedla k mozkové mrtvici, ta byla důsledkem nerozumného životního stylu.

6456-vaclav-neckar-jan-neckar

Dlouho předtím ho bratr varoval, dokonce mu dal nůž na krk a povídá: „Jestli nezhubneš, nebudu už s tebou hrát.“ Nepomohlo to. A pak přišla nemoc. Ale i po ní Václav se zdravým stravováním dost bojoval.

Podle jeho nejbližších mu hodně pomohl jeden drsný doktor z Teplic, kde byl na rehabilitaci. Konala se první tisková konference po zpěvákově nemoci, novinář se zeptal, jestli bude Václav ještě zpívat. Doktor řekl, že si Václav bude muset najít jiné povolání, s takhle poškozeným mozkem už to asi nepůjde.

Václava to vyprovokovalo. Rozhodl se, že to dokáže. Teď ho hudba drží při životě. Jaroslava Neckářová zemřela před Vánoci roku 2015. Její manžel ji několik dní před smrtí navštívil v nemocnici, připadalo mu, že vypadá lépe.

Pak odjel za prací, koncertoval ve Zlíně. Těsně před koncertem se dověděl, že Járinka zemřela. Uvědomil si však, že lidé si koupili lístek a těšili se na jeho písničky, na vánoční atmosféru. Nedokázal vystoupení zrušit a na jevišti vysvětlovat, že mu právě odešla jedna z nejdražších bytostí.

Ostatně zpívání ho drží nad vodou dodnes. Tvrdí, že ho z pódia budou muset sestřelit. .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...