Josef Laufer měl Irenu Greifovou jen dopravit domů, ale byla z toho láska na celý život!

Syna Josef vyženil, později k němu přibyla vlastní dcera!

Velké citové vztahy vznikají nenápadně. Josefa Laufera (77) a jeho ženu Irenu Greifovou (78) náhodně seznámil společný kamarád v centru Prahy. Jsou spolu už půl století!

Legendární zpěvák Josef Laufer vždy působil dojmem světáka a má k tomu svůj důvod: tatínek byl Slovák, maminka Španělka a narodil se ve Francii. Jeho rodné španělské jméno zní José Rodrigues de Montagnes. Ve svých 77 letech má za sebou bohatý život, jehož většinou ho doprovázela jediná žena: kostýmní výtvarnice Irena Greifová.

Do Čech přišel až po válce

Josefův tatínek byl uznávaným lékařem. V době španělské občanské války odjel sloužit na Pyrenejský poloostrov jako interbrigadista. V lazaretu se seznámil s mladou Španělkou, která tam pracovala jako zdravotní sestra. Zamilovali se do sebe a čekali dítě. Osud je pak nakrátko rozdělil, když byli každý zvlášť poslání do Francie, ale naštěstí se ve sběrném táboře znovu setkali.

Také vás může zajímat ...

Právě tam se budoucí zpěvák narodil. Rodina pak společně odjela do Velké Británie, kde se o rok později narodil Josefův bratr. Do Československa se vrátili po druhé světové válce. Tatínek se chtěl setkat se svojí rodinou, ale bohužel jeho matka a sestra válku nepřežily. V návratu do Anglie všem zabránila změna režimu. Odstěhovali se do pohraničí a později přišli do Prahy.

Josef se vyučil elektrotechnikem, potom nastoupil na vojenskou základní službu. Právě tam se rozhodl, že se stane hercem. „Vzal jsem to přes pantomimu. Nacvičil jsem pár výstupů, uspěl jsem v několika soutěžích.

A to mi nakonec pomohlo k tomu, že jsem byl hned napoprvé přijat na DAMU,“ vzpomínal.

Původně se měl Josef Laufer stát hercem. Ale vše dopadlo jinak.
Původně se měl Josef Laufer stát hercem. Ale vše dopadlo jinak.

Hapka to vyřešil rychle

Už během studia na DAMU si založil Josef vlastní kapelu. Jmenovala se Tornádo a jejím členem byl nějakou dobu i budoucí slavný skladatel Petr Hapka (+70). Zajímavý byl jeho odchod ze skupiny. Velký bohém skončil nečekaně a svérázně. „Jednou jsme jeli po Praze na koncert tramvají,“ vyprávěl Josef. „On v ruce držel pouzdro se saxofonem a z tehdy otevřeného vozu jím mával ven.

Kolem ale projel náklaďák, vyrval mu ho z ruky a přejel ho. Hapka se na to konto sebral, odjel domů a od té doby se v Tornádu neukázal.“ Josef úspěšně zahájil kariéru zpěváka pop music, vystupoval v muzikálech a také překládal ze španělštiny. Mohl být ještě větší hvězdou, než se stal – v roce 1971 dostal neopakovatelnou nabídku zazpívat si v New Yorku po boku slavného Franka Sinatry (+82).

Tuhle šanci mu bohužel znemožnili nepřející úředníci na Pragokoncertu.

V té době už byl Josef tři roky ženatý se svojí osudovou partnerkou.

I díky "jižním" genům má spousty ctitelek.
I díky „jižním“ genům má spousty ctitelek.

Na Západ spolu neutekli

Irena Greifová je poloviční „východňárka“. Narodila se v Michalovcích, maminka byla Slovenka, ale otec pocházel z Moravy. Na východní Slovensko narukoval na vojnu a díky tomu se rodiče Ireny dali dohromady. Na Slovensku Irena vystudovala Vysokou školu výtvarných umění a pokračovala dále v Praze na AMU.

Stala se vyhlášenou kostýmní návrhářkou a oblékala i herce do slavných filmů, jako třeba Světáci, Petrolejové lampy nebo Noc na Karlštejně. S Josefem se seznámila v Praze. Jednoho dne jí doprovázel kamarád, který zpěváka znal. Když ho spatřil na Národní třídě, řekl jí, že je to slušný chlap a že jí odveze domů na Vinohrady. „Představil mi jí a hned se mi zalíbila,“ přiznal Josef.

„Odvezl jsem jí, ale cestou jsme se zastavili na kávu. Jak to už chodívá, zapovídali jsme se a potom jsme si dali druhé, třetí a další rande.“ Irena už jednou vdaná byla, právě procházela rozvodovým řízením. Měla čtyřletého syna Karla (54), ze kterého se později stal herec. Po roce 1968 emigroval Josefův bratr do Anglie a měl tam snadné přijetí, protože se tam narodil.

Josef by se určitě se svými jazykovými znalostmi na Západě také neztratil, ale zůstal i s Irenou v Praze. „Důvodů bylo víc. Měl jsem v té době ještě docela růžové představy o budoucnosti a také jsme si říkal, že domov je tam, kde jsem dostal první facku a první pusu,“ vysvětloval. „Moje žena byla těhotná a navíc s malým Kájou.

Teprve dnes umím ocenit, jak skvělé mi poskytla zázemí.“

Josef byl vždy zárukou elegantní a vtipné zábavy.
Josef byl vždy zárukou elegantní a vtipné zábavy.

Stáří se tvrdě přihlásilo!

Ačkoliv kolem Josefa přirozeně vždy kroužily krásné ženy, nikdy nepodlehl pokušení a vážil si toho, s kým žije. S Irenou se mohl bavit i o své práci. „Manželka mi párkrát pomohla v mých pořadech svým výtvarným pohledem,“ prohlásil. Nijak se ho ale nesnažila násilně ovlivňovat, co si má brát na sebe. „Máme totiž velmi podobný vkus a vždycky jsme se shodli,“ konstatoval Josef.

Ocenil, jaké úžasné věci dokázala Irena ve své profesi vymyslet. Měli spolu dceru Ester (48), která v umělecké dráze svých rodičů ale nepokračovala. „Ona je nejspíš po svém dědovi, mém otci,“ líčil Josef. „Má velké sociální cítění a nadšení pro pomoc potřebným.

Pracovala v nadaci Člověk v tísni, zabývala se lidskými právy.“ V posledních letech do spokojeného života manželské dvojice zasáhly zdravotní problémy stáří. Nejprve prodělal Josef náročnou ortopedickou operaci, kdy mu v nemocnici vyměnili kolenní kloub. Bylo to dost bolestivé a následně zůstal odkázaný na francouzské hole.

Potom přišlo na řadu druhé koleno a mezitím ještě podstoupil operaci žlučníku. Loni v létě pak vážně onemocněla Irena. Prodělala takzvaný toxický šok, při kterém jí šlo o život. Selhaly jí ledviny i játra a upadla do bezvědomí. Josef se reálně bál, protože Irena se pohybovala na prahu smrti. Ukázala se jako velká bojovnice, ale musela zůstat hospitalizovaná.

Všechno se postupně musí učit znovu, včetně chůze.

Josef ale doufá, že se mu Irena vrátí domů.

Josef je legendou už přes půl století.
Josef je legendou už přes půl století.

Jak vznikla nejznámější píseň

Nejslavnější písničkou, kterou má Josef Laufer v repertoáru, je balada Sbohem lásko, já jedu dál. Písnička v duchu americké country, která v sobě nese příběh, měla být přitom původně o něčem jiném. „Původní text, který jsem chtěl psát, měl být o tulákovi s malým chlapcem, procházejícími se po nábřeží,“ svěřil se zpěvák.

„Potom jsem ale jel autem a při tom mi naskočil slogan ´sbohem, lásko, já jedu dál´.

Když jsem přijel domů, během dvou hodin jsem napsal celý text a písnička byla na světě.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...