Španělské Katalánsko se Pánubohu povedlo, má úplně všechno. Vysoké hory (Pyreneje na hranici s Francií), úrodné nížiny (u řeky Ebro se pěstuje vše včetně rýže), krásné hlavní město Barcelonu a překrásné slunečné pobřeží plné pláží… Katalánsko je navíc nejbohatší částí Španělska a Barcelona, vstupní brána do země, to svou krásou a vyspělostí jen potvrzuje.
Na parku Guell v Barceloně se podílel slavný malíř Miró.
Nevíte, kam se dívat dřív, zda na proslulou katedrálu Sagrada Familia, vyprojektovanou geniálním architektem Antoni Gaudím, nebo na jeho skvostné domy na třídě Passeig de Graciá: Casa Milá, Casa Batlló… Největší barcelonskou katedrálou je ale gotická Santa Maria del Mar ze 14. století, ohromná, božská, velebná! Hlavní třídou La Rambla dojdete směrem k moři k vznešenému pomníku Kryštofa Kolumba, na který můžete vyjet výtahem. A hned vedle námořní muzeum s neskutečným množstvím exponátů: mapy, modely, malby, zbraně.
A takhle pěkné je celé katalánské pobřeží. Zde Llafranc na Costa Brava.
Jízda po pobřeží
Ještě si nenechte ujít procházku a oběd ve středověké čtvrti Barri Gotic a pak vyvstane otázka: kam dál? Katalánsko má docela hustou železniční síť a zvláště trať podél pobřeží nabízí pěkné vyhlídky! Až na francouzskou hranici je to jedna dlouhá pláž, pěkná zastávka je např. u přírodního parku Aiguamolls. Pravda, od místa, kde se začínají zvedat Pyreneje, je pobřeží skalnaté, ale každé městečko tu má svoji pěknou městskou plážičku. Což platí i pro Cadaques, nádherné středověké městečko zvané Dáma v bílém, které se od moře rýsuje pod prvními kopci Pyrenejí jako šlehačkový dort. Není náhodou, že si tu pořídil dům i slavný malíř Dalí. Tady je těžké nemít inspiraci!
Slavný Gaudího chrám Sagrada Familia se staví z milodarů dodnes.
Proč se válet na pláži?
Na jih od Barcelony je to to samé: pláže, kam se podíváte, ať už jde o známé letovisko Sitges, Vilanovu, Terragonu a mnohé další.
Prohlédněte si z parníčku deltu řeky Ebro, která na jihu ústí do moře, a rozhodně si nenechte ujít katalánské vnitrozemí, kde se střídají středověká městečka s přírodními parky. Tak si můžete projet pověstnou Tren de Llacs z Lleidy do La Pobla de Segur na severu Katalánska, vedoucí mezi horskými sídly, skalami a jezery, anebo horskou trať do kouzelného města Puigscerda, které terasovitě spadá z horského úbočí. A každé město má svoji prastarou, nejméně gotickou památku, Terragona dokonce římský amfiteátr. Nádherná země.
Amfiteátr v Terragoně. Tady se za Římanů hrálo nějaké divadlo!
Katalánci jsou mlsouni
V této zemi se pěstuje vše od mandlí až po subtropické ovoce a budete asi překvapeni: čerstvé pomeranče, grepy, citróny, ale i plody moře jako krevety chutnají o dost líp čerstvé! A zdejší hlavní a často jediné pečivo zvané „pa“ – lehká bílá bageta – se ani jinak jíst nedá. Skvělá, ale rychle tvrdne. Z místních lahůdek vybíráme: tlačenku butifarra, která se podává s „pa“, opečeným na olivovém oleji a se zeleninou. Ještě typičtější je katalánská paella, směs rýže, masa, směsi kořeni a zeleniny, připravovanou na velké pánvi.
Nejstylovější je s mořskými plody, krevetami, mušlemi, robotničkami a kousky ryb, ale ochotně vám je nahradí i klasickým hovězím nebo kuřecím masem. Sladkými zákusky je Katalánsko proslulé, zkuste Xuixo, smažený váleček z listového těsta obalený v cukru, plněný smetanovovaječným krémem. Zapít doporučujeme vínem z katalánských oblastí Priorat či Penedés.
Placa d'Espanya. Španělské náměstí v Barceloně zdobí typicky bohatý barokní monument.
