Revmatickou artritidu (lidově revma) považuje většina lidí za onemocnění kloubů, ve skutečnosti jde však o vážné onemocnění imunitního systému, které postihuje nejen klouby, ale také další části těla (např.srdce, plíce nebo oči). Poškozuje tkáně a vyvolává chronický zánět.
Revmatická artritida je dlouhodobé onemocnění, které umí člověku zkomplikovat život, protože mu znemožňuje i běžné činnosti. Odhalit ji ale bývá obtížné. Příznaky mohou být podobné jako u jiných nemocí, mohou se objevit a pak zase zmizet. Stoprocentní diagnózu neurčí často ani laboratorní testy a na rentgenu se poškození ukáže až v pokročilém stadiu. Existují ale některé varovné signály, které nás upozorní na počínající problém.
Praskání a ranní ztuhlost
Máte pocit, že vám při pohybu v kloubech praská nebo vrže? To je jeden z prvních příznaků artritidy. Časem pak dochází ke zhoršení pohyblivosti. Zcela typickým projevem je ranní ztuhlost postiženého kloubu, což může poukazovat i na osteoartrózu (kloubní onemocnění postihující zejména lidi nad 50 let). U té však ztuhlost poleví většinou během 30 minut, kdežto ztuhlost způsobená artritidou trvá podstatně déle, někdy i převážnou část dne.
Symetrická bolest, která sužuje
Pacienti si také stěžují na bolesti kloubů, které obvykle zdůvodňují nadměrnou fyzickou námahou.
V takovém případě by ale bolesti po nějaké době odezněly, zde však přetrvávají déle než týden a často bývají symetrické. To znamená, že dotyčného bolí zároveň obě ruce, nohy, kolena či kotníky.
Brnění a mravenčení končetin
K dalším častým příznakům patří syndrom karpálního tunelu, který se projevuje bolestivým brněním a mravenčením v zápěstí a rukou (asi jako když se praštíte do brňavky). Potíže se obvykle zhoršují v noci. Při návštěvě lékaře je potřeba vždy uvést i další příznaky, jinak odejdete „pouze“ s diagnózou syndrom karpálního tunelu.
Anémie a obtížné hojení
Přibližně 20 procent pacientů s revmatickou artritidou trpí chudokrevností (anémií). K typickým průvodním příznakům patří hlavně únava, malátnost a abnormálně bledá pokožka. Anémii spolehlivě potvrdí až krevní rozbor. Především u mladších pacientů mohou signalizovat artritidu také obtížně se hojící zranění (třeba vyvrtnutý kotník).
Suché oči a podkožní bulky
Výjimkou nejsou ani oční problémy. Postiženým hrozí vyšší riziko tzv. Sjögrenova syndromu, což je autoimunitní onemocnění, které se projevuje sníženou tvorbou slin, poškozením slzných žláz a suchostí očí. Tyto potíže se objevují už v počátečních stadiích artritidy. Pacienti často hlásí také kožní příznaky – revmatoidní uzly. Ty svým vzhledem připomínají podkožní bulky velké několik milimetrů až centimetrů, které se většinou nacházejí poblíž postižených kloubů.
Kdy jsou klouby už v ohrožení?
Artritida zasahuje téměř všechny klouby. Pokud má pacient postižená kolena a kyčle, působí mu velké potíže i samotná chůze. Jsou-li zasažené klouby rukou, má problém i s obyčejným psaním.
Artróza ale může ochromit i bederní obratle nebo krční páteř. Mezi lidmi koluje mýtus, že tyto potíže se týkají jen starších ročníků. Bolavé a ztuhlé klouby se sice nejčastěji vyskytují mezi seniory (po 65. roce života má zničené klouby více než 70 procent lidí), ale klidně mohou potrápit i mladé lidi kolem dvacítky. Kolena se začínají hlásit kolem čtyřicítky a o pár let později se mohou přidat kyčle.
Proč vlastně klouby bolí?
Na vině je opotřebovaná chrupavka, která v kloubu funguje jako „těsnění“ a časem se ztenčuje.
Nakonec se úplně rozdrolí a odkryje kost. V tomto stadiu pacient prožívá přímo pekelnou bolest. Proto je třeba navštívit lékaře (ortopeda) už při prvních potížích. Předepíše vhodné léky, které pomohou obnovit zničenou chrupavku. V lékárnách seženete i různé masti, doplňky výživy ve formě tablet, injekcí či gelů, které vyživují chrupavku a léčí klouby, čímž pomáhají i od bolesti.
Analýza u lékaře pomůže zjistit, jaká místa jsou postižená.
