Kvůli těžkým depresím Jana Hlaváčová už nevychází z domu!

Z rádce a kamaráda Luďka Munzara se nakonec stal celoživotní partner!

Málokterá česká herečka si dokázala udržet po celý život tak velkou oblibu u diváků, jako Jana Hlaváčová (77). Ani jí ale osud nešetřil. V dětství bojovala s chudobou, první manžel jí zemřel a teď ji ničí mučivé úzkosti a smutky.

Jana Hlaváčová přišla na svět v dnes již zaniklé porodnici na pražském ostrově Štvanice. Dětství trávila v pražské Libni, s výjimkou období, kdy s ní rodiče před válečným nebezpečím odjeli do Nalžovských hor v jihozápadních Čechách. Tam ještě před nástupem do školy budoucí velká herečka málem přišla o život, když onemocněla paratyfem!

S holou hlavou do první třídy

Byla to kritická situace. Nebyli doktoři, nebyly léky, nebylo jak malou Janu dopravit do nemocnice. Její maminka dostala od lékárníka jakousi tabletku s tím, že buď holčičku zachrání – nebo zabije. Risk vyšel a Jana zůstala na živu. Součástí oné nemoci bylo ale vypadávání vlasů. Nejlepším způsobem, jak je nechat rychle dorůst, bylo ostříhat Janu dohola a takhle nastoupila do první třídy.

Také vás může zajímat ...

„Aby to nebylo tak úplně drastické, tak mi maminka ušila čepici,“ vzpomínala herečka. Nevyhnula se ale každodennímu nežádoucímu zájmu dětí.

„Po cestě do školy jsem věděla, že mi ten čepeček strhnou jako včera a předevčírem a budou se mi smát,“ líčila trable z dětství po letech už s humorem.

Srdce diváků si získala i jako rázná Tonička v Básnících.
Srdce diváků si získala i jako rázná Tonička v Básnících.

Kostka cukru byla pochoutkou

Rodiče se později rozvedli, ale otec zůstal s rodinou v kontaktu. Docházel pravidelně každou neděli. Právě on, jako vášnivý ochotník, kterému se nesplnily vlastní divadelní sny, probudil v Janě i její mladší sestře Daně (69) lásku k herectví. Po rozvodu skončila bohužel maminka Jany v invalidním důchodu kvůli nervům. Nebylo snadné se protloukat.

Suchý chléb s černou kávou k večeři bylo něčím běžným, kostka cukru byla lahůdkou navíc. Oblíbená herečka na své dětství vzpomínala vždy jako na šťastné období, hlavně kvůli obětavé mamince. „Dala nám veškerou lásku, cit, důvěru i pozornost. Byly jsme pro ni nejvíc na světě,“ řekla. Jana si nikdy nedovedla představit, že by se stala něčím jiným než herečkou.

Šla nejprve studovat na gymnázium a už během střední školy občas dostávala malé roličky v tehdejším Divadle S.K.Neumanna v rodné Libni. A bylo jasné, kam se po gymnáziu přihlásí.

Na DAMU se ale kvůli vlastní citlivosti nakonec málem nedostala!

Jany mladší sestru Danu jste mohli vidět v Popelce.
Jany mladší sestru Danu jste mohli vidět v Popelce.

Zůstala sama s malou dcerkou

Součástí zkoušek bylo přednesení nějakého monologu. Jana si mimo jiné vybrala i dojemný monolog ze hry španělského dramatika Lope de Vegy Fuente Ovejuna. Poctivě ho trénovala a prožívala ho tak, že se pokaždé rozplakala. Bohužel se jí to stalo i před přijímací komisí, kde nebyla schopná monolog dokončit. Sen o herecké kariéře byl najednou v ohrožení.

Přátelé jí ale přesvědčili, ať si podá odvolání. Na druhý pokus se pak na vytouženou DAMU dostala. Své první angažmá pak získala v plzeňském Divadle J.K.Tyla. Tam také poznala svého manžela, hereckého kolegu Jiřího Michného (+34). Narodila se jim dcera Tereza (51), ale pak šťastnou mladou rodinu zasáhla krutá tragédie. Jiří onemocněl roztroušenou sklerózou.

Musel odejít do invalidního důchodu a tři roky nato, v roce 1969, zemřel ve věku pouhých 34 let! Jana zůstala s dcerkou sama. Přestěhovala se do Prahy, kde dostala výměnou byt na sídlišti Novodvorská. Začala hrát v Národním divadle.

A v hlavním městě naštěstí našla i svého osudového muže, kterého už dlouhou dobu obdivovala – skvělého herce a člověka Luďka Munzara (82)!

Manžel Luděk je jí celoživotní láskou.
Manžel Luděk je jí celoživotní láskou.

Ženu za pultem si nezahrála!

Luděk měl právě za sebou rovněž tvrdou životní lekci: rozvod, po kterém jeho žena emigrovala do Západního Německa i s jejich dcerkou. Oba herci se nejprve spřátelili. Luděk Janě pomáhal jak radami v práci, tak v soukromí. Nebylo divu, že ho malá Terezka zanedlouho začala brát jako tátu. Díky svým prožitým zkušenostem neprožívali Jana a Luděk zbytečné konflikty kvůli maličkostem.

Zanedlouho se vzali a v roce 1971 přibyla Terezce nevlastní sestřička Bára (43). Ze sídlištního bytu se rodina přestěhovala do vily v pražských Modřanech. Dařilo se jim i ohledně jejich kariéry: rychle se z nich staly opravdové herecké hvězdy v tom nejlepším slova smyslu. Diváci je milovali i proto, že v nich dobře vycítili slušné a zásadové lidi.

Jaroslav Dietl (+56) napsal pro Janu Hlaváčovou hlavní roli v jednom seriálu. Jmenoval se Žena za pultem. Bohužel pak přišel příkaz, že místo Jany bude titulní postavu hrát Jiřina Švorcová (+83). V té době také herecká dvojice odmítla podepsat takzvanou Antichartu.

Samozřejmě, že byli na onen osudný večer do Národního divadla rovněž pozvání, ale na rozdíl od většiny kolegů z branže tam prostě nešli – a nic se jim nestalo. „V takových věcech jsme vždy došli ke společnému závěru,“ prohlásila Jana.

„Člověk sice někdy musí dělat kompromisy, ale tohle byla jasná situace, kdy kompromis nebyl možný!“

Původně měla hrát i Ženu za pultem, nahradila ji ale Jiřina Švorcová.
Původně měla hrát i Ženu za pultem, nahradila ji ale Jiřina Švorcová.

Odchod z Národního divadla

O svého manžela se Jana často bála – Luděk byl známý svoji láskou k automobilovým závodům a létání. Velkoryse mu jeho záliby ale tolerovala a dokonce ho v nich i podporovala se slovy, že je krásné, když v dospělém chlapovi zůstane kus kluka. Luděk se rovněž pravidelně otužoval v ledové vodě a naučil to i svoji ženu. Odehrávalo se to většinou v bazénku na zahradě.

Jana pak s úsměvem popisovala následující scénu: „Venku minus patnáct stupňů a naše milá paní sousedka křičela: Volejte sanitku! Luděk říkal: Já ji nepotřebuju, mně je dobře. Sousedka: Ale pro mě, je mi špatně, když se na vás dívám.“ Pohodový rodinný i pracovní život byl ale narušen po roce 1989. Tehdy se změnilo vedení Národního divadla.

S novou koncepcí se oba poctiví umělci nemohli smířit. Nejprve odešel Luděk, rok po něm pak i Jana. Neměli domluvenou jinou práci. Ona byla klidně připravená jít i uklízet, on zase by s radostí šel dělat závozníka.

Naštěstí zůstali u své profese, začali dělat zájezdová představení a Jana za nějakou dobu získala angažmá v Divadle na Vinohradech.

V seriálu Náměstíčko se setkala s Josefem Vinklářem.
V seriálu Náměstíčko se setkala s Josefem Vinklářem.

Už si nepamatovala roli

Přibývající věk si bohužel vybral daň na hereččině zdraví. V roce 2011 se stáhla do ústraní, kvůli těžkým depresím, které se podepsaly i na její paměti a řeči. To, že se děje něco špatného, na sobě pocítila, když se začala v divadle zkoušet nová divadelní hra. Měla v ní menší roli, jen pět stránek textu. Denně se je učila, ale po dvou týdnech zjistila, že si z nich nic nepamatuje!

„Najednou se dostavily takový příšerný stavy a já věděla, že už se to nenaučím,“ uvedla Jana Hlaváčová. „Sedla jsem a všem v Divadle na Vinohradech jsem napsala dopis na rozloučenou – že za sebou nezabouchávám dveře, ale že je s pokorou a potichu zavírám.

Člověk musí poznat okamžik, kdy by měl odejít, aby se nesetkal s očima svých kolegů, které jsou plné soucitu nad tím, jak vám to nejde.“ Luděk Munzar, který se sám potýkal s vážnými zdravotními potížemi, při své ženě stál a pomáhal jí. Staral se o ni od rána do večera, vařil jí. Dodal jí také sílu k tomu, aby vyhledala odbornou pomoc v bohnické léčebně. Podzim života Jany Hlaváčové provázejí bolesti a problémy, ale má kolem sebe své blízké, kteří jí podporují – a také přízeň mnoha televizních i filmových diváků, pro které je právem jednou z největších českých hereček 20.století!

Jana Hlaváčová, Luděk Munzar

Nestačila se rozloučit s maminkou

Jana Hlaváčová měla krásný vztah ke své mamince. Proto ji mrzí, že u ní nebyla v jejích posledních chvílích. V době, kdy maminka měla těžkou cukrovku a ležela v nemocnici, volala herečka po dopolední zkoušce do nemocnice, jestli může odpoledne přijít, protože večer se tam kvůli představení nedostane.

„Doktorka řekla, abych nechodila, že maminka je v bezvědomí a stejně by nevěděla, že tam jsem,“ uvedla. Po představení hned utíkala k telefonu a zeptala se, jestli může hned přijet. „Doktorka řekla: už nejezděte, maminka už tady není, odešla do nebe.

Dodnes si to v sobě nesu, že jsem měla sedět u ní a držet ji za ruku,“ lituje.

Nikdy se nesmířila s tím, že už nestihla přijít do nemocnice!
Nikdy se nesmířila s tím, že už nestihla přijít do nemocnice!

Dcera Bára dělá pečovatelku!

Bára Munzarová kráčela úspěšně ve stopách svých rodičů a rozjela si svoji vlastní hereckou kariéru. Vždy své rodiče obdivovala. Sama jim přinesla do života spoustu radosti i tím, že přivedla na svět jejich vnučku Aničku.

Skvělé charakterové vlastnosti Luďka Munzara a Jany Hlaváčové se promítly i do jejich dcery, protože nedávno přerušila svoji práci, aby se mohla svým nemocným rodičům plně věnovat.„Já jsem teď pečovatelka na plný úvazek, takže se starám o rodiče a o dceru.

Dělá mi to ohromnou radost,“ prohlásila Bára a dodala: „Jsem šťastná, že jsem si udělala čas, protože jim mám co vracet.“

Talentovaná herečka se dočasně vzdala své kariéry.
Talentovaná herečka se dočasně vzdala své kariéry.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...