Menorca má jako jeden ze tří velkých ostrovů španělských Baleár jednu velkou výhodu. Na rozdíl od turisticky známější Ibizy a Mallorcy tu kromě krásy, hor a pláží najdete i blažený klid. A také dost prostoru k výletům a objevování krásného, lesnatého vnitrozemí.
Flamenco je taková místní dechovka, ale o dost vášnivější!
Je to ostrov plný tajemství: najdete tu megalitické stavby staré pět tisíc let, ovšem viditelnější jsou mladší talayotas, věžovité stavby, hojně rozeseté už kolem hlavního města Mahonu na východě ostrova, a také tzv. navetas, dvoupatrové hrobky, kterých jsou leckde celé nekropole. Antických památek je na Menorce málo, protože podlehly mnoha přestavbám, zato tu najdete několik křesťanských bazilik už z 5. století! Doporučit lze baziliku na jižním pobřeží v Son Bou, která má půdorys a křtitelnici ve tvaru kříže nebo ruinu kostela Fornas de Torello se zachovalou mozaikou se zvířecími motivy. V Ciutadelle, městě na západním cípu, najdete katedrálu svaté Marie ze 13. století ve stylu tzv. katalánské gotiky a skvělé archeologické muzeum.
K majáku Favaritx na východním mysu ostrova vás dovede dobře značená stará koňská stezka.
Menorca byla uzavřená
Stejně tejně tak si můžete střihnout vandr po zdejších plážích, ideální je půjčit si skútr. Španělský diktátor Franco kdysi otevřel turistice sousední Mallorcu a Ibizu, ale Menorcu naopak uzavřel, díky čemuž je tu dnes hotelů málo a vy si můžete vychutnat takřka liduprázdné písečné břehy. Snad s výjimkou nejznámější pláže Arenal de Castell na severu ostrova, které je jediným velkým turistickým letoviskem, není problém najít si tu svou. Na jihu ostrova naleznete bílé, pozvolna se svažující pobřeží, často přerušované skalnatými zátokami. Na severu jsou dlouhé pláže s typickým načervenalým pískem. Na více než dvou stech kilometrech pobřeží Menorcy jich je spousta.
Tradiční baleárská vila září bíle a schody od ní vedou přímo na mořskou pláž.
Nemusíte jen lenošit
Dá se tu výborně lenošit, ale je škoda zůstávat na jednom místě. Výlet do vnitrozemí si užijete nejlépe na vypůjčeném skútru. S teplým větrem ve vlasech vám místní krajina s pečlivě obdělávanými políčky a zelenými háji dubů, pinií a divokých olivovníků přímo uhrane. Určitě navštivte rezervaci Albufera des Grau kousek nad Mahonem (Maó), s údolími, říčkami a vodopády a bohatou populací volavek, čápů a orlů. Nevynechte výlet po severní straně zátoky ke staré pevnosti Fortaleza de la Mola. Ve vnitrozemí jsou rozeseté statečky, kolem kterých se pasou černí koně, čistě menorská rasa. S trochou štěstí narazíte na přehlídku s krojovanými jezdci, a to je teprve zážitek!
Paella s mořskými plody a se zeleninou je tradičním španělským pokrmem. Dobrou chuť!
Cesta koní
Kolem celého ostrova byla obnovena dávná středověká koňská cesta Camí de Cavalls, která je výborně značená červenými ukazateli a červenobílými značkami, a to i s označením vzdáleností, takže vždycky víte, jak daleko je váš cíl. Dost to připomíná značení Klubu českých turistů u nás doma. Na výlet lze vyrazit s průvodcem a na místních roztomilých konících (jsou to kliďasové), ale častější způsob je pěšmo nebo na kole. Výlety nejsou náročné na vzdálenost ani na převýšení a příjemné je na nich i to, že pláž, a to liduprázdná, bývá na dohled. K dispozici je i podrobný průvodce stezkou s užitečnými tipy, třeba majákem Favàritx na východním skalnatém mysu a blízkou pláží Cala Tortuga nebo romantickou Cala Pilar na severní straně. Skuteční „trekaři“ si ostrov obejdou celý, přičemž tu není neobvyklé spaní pod širákem jen ve spacáku. Tento způsob nocování je oblíbený tím víc, že nočních přepršek je málo a piknik na břehu moře je velmi romantická záležitost!
Symbolicky opuštěné slunečníky z trávy. Turistická tlačenice tu zatím nehrozí.
