Milana Kňažka nejprve bolela dlouhodobá ztráta otce. Pak přišel i o bratry!

První ženu znal pouhý týden. Druhá za ním přijela z Francie.

Do jeho života tvrdě zasahovaly změny režimu.

Slovenský herec Milan Kňažko (70) má za sebou úspěšnou kariéru umělce i politika. Některé události z dětství a mládí se mu ale otiskly do paměti na celý život.

Oblíbený slovenský herec, a vlastně také politik, se narodil jako nejmladší ze tří bratrů krátce po skončení války v obci Horní Plachtince na jihu Slovenska. Když mu byly čtyři roky, rodina se přestěhovala do Bratislavy, kde koupili část domu. Milanovi utkvělo v paměti, jak mu jeho otec jednou řekl, že mu už bude brzy pět let. Za několik týdnů mu tatínka zatkli!

Vrátil se, až když mu bylo dvanáct

Krutý zásah do šťastného dětství se navždycky zapsal do Milanovy paměti. „Ty první dny, možná i týdny, jsem čekal, kdy se táta vrátí. Usínal jsem s otevřenýma očima.“ Nebylo to bohužel naposledy, kdy na herec na nějaký čas přišel o své blízké. V případě otce se dokonce bál, že dostane trest smrti. Byl totiž obviněn z toho, že je americkým špiónem. Rozsudek nakonec zněl na třináct a půl roku. Sedm a půl let si z toho tatínek odseděl. Vrátil se a Milanovi už bylo dvanáct pryč. V té době dokonce už kouřil. „Když mi začal říkat, co můžu a co nemůžu, tak jsem to nějak nepřijímal,“ přiznal herec. O divadlo se začal zajímat už na střední škole stavební, kdy hrál ochotnicky. Odmaturoval a půl roku se živil jako kulisák. Pak si vyzkoušel těžkou chlapskou práci v dolech. V 19 letech se dostal na hereckou fakultu v Bratislavě. Zanedlouho se poprvé oženil. Svoji nastávající tehdy znal pouhý týden. „Natáčel jsem tenkrát svůj první film. Trochu jsem se obával, že co film, to svatba, ale chválabohu jsem to zvládl,“ konstatoval herec. S první ženou měl dva syny, ale manželství nevydrželo. Ta druhá ho čekala v cizině..

Ani jemu se nevyhnuly televizní seriály.
Ani jemu se nevyhnuly televizní seriály.

Doma ho čekal šok!

Brigádu ve Francii si Milan vyřídil ještě předtím, než přišly srpnové události roku 1968 a okupace vojsk Varšavské smlouvy. V zahraničí dostal stipendium, které udělovala francouzská vláda československým studentům. V listopadu se vrátil domů, aby si vyřídil potřebné dokumenty. Netušil, že jeho dva starší bratři jsou už za hranicemi. „Nebyl jsem připravený na to, že bychom neměli jeden druhého, i když už jsem byl dospělý,“ svěřil se Milan Kňažko. „Byla to jedna z nejtěžších životních chvil.“ Jeden z bratrů odešel do Austrálie, druhý do Kanady a on se s nimi mohl znovu setkat až po dlouhých dvanácti letech! Milan pak znovu odjel do Francie. Tam se sblížil s herečkou Michele Montanin (72). Kvůli matčiným problémům se zdravím se ale Milan vzdal slibných možností a vrátil se domů. Michele přijela za ním a on si ji vzal. Vydržela v Československu dva roky, život v socialistickém režimu jí nevyhovoval. Milan se za ní dostal až po dalších třech letech. To už mu ale řekla, že mezitím navázala jiný vztah.

I ve zralém věku si zachoval charisma tvrdého chlapa.
I ve zralém věku si zachoval charisma tvrdého chlapa.

Mohl být i prezidentem

Do třetice všeho dobrého si slovenský herec vzal baletku Eugénii (62) a měl s ní svého třetího syna. Podporovala ho i v přelomových chvílích, kdy se měnil režim a poté vznikla samostatná Slovenská republika. Milan se stal poslancem a poté ministrem – nejprve zahraničních věcí a potom kultury. Čtyři roky byl také generálním ředitelem soukromé televize TV JOJ. Eugénie při svém manželovi stála, i když před dvěma lety neúspěšně kandidoval na prezidenta. Milan i dnes nadále hraje. Jak říká, nepatří mezi lidi, kteří dělí život na dvě části – aktivní a pak už jen dožívání v důchodu. A co se týká drsného traumatu, které zažil jako kluk, prohlásil: . „Člověk má jenom jedno dětství, ale dítě vydrží hodně. Zůstanou jenom hezké vzpomínky, to ostatní už život vygumuje.“

Do Prahy pracovně zajížděl hodně často.
Do Prahy pracovně zajížděl hodně často.

Chtěli mu zabít syna!

Rok 1989 přinesl zlom v životě mnoha lidí a Milan Kňažko nebyl výjimkou. Dával najevo své názory ještě předtím, než se události daly do pohybu – už před listopadem vrátil titul zasloužilý umělec. Když se pak stal jedním ze symbolů něžné revoluce, bál se hlavně o svého malého syna. Dostával totiž anonymní dopisy i telefonáty, že ho zabijí. „Musel jsem využít i své kamarády, do školy chodil s nimi. Jako ochranka se nám přihlásili i karatisté. Strávili s námi stovky hodin a já jsem jim za to dodnes vděčný.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...