Milovaný manžel zemřel Halině Pawlovské tři měsíce poté, co se dozvěděla o jeho nemoci!

Tatínek byl ukrajinský básník. Problémy měl v rodné zemi i u nás!

Patří k velkým osobnostem české zábavy, a to v každém slova smyslu. Halina Pawlowská (61) kdysi rozjížděla kola českého bulváru i talk show. Také ona si ale prožila chvíle, kdy jí vůbec nebylo do smíchu.

O své rodině a o vztahu ke svému otci vyprávěla Halina Pawlowská částečně ve známém filmu Díky za každé nové ráno. Tatínek pocházel z Ukrajiny, konkrétně z Podkarpatské Rusi, a byl výraznou osobností, která se vymykala. V rodném listu měla Halina napsané „Kločuraková“. Otec byl básníkem a politicky se angažoval už ve své rodné zemi. Byli tam na něho nasazeni i tajní agenti.

Emigroval do Československa, ale i tady vyčníval. „Jako dítě jsem se vždycky bála, když v noci zvonil zvonek. Protože tátu zřejmě vodili k výslechům. Přicházeli pro něj vždycky nad ránem. Noční neočekávané zvonění, dupot a hlasy mě děsily,“ vzpomínala v televizním dokumentu.

A dodávala: „Když jsem zlobila, tak mi táta říkal, že mě odvlečou na Sibiř.“

Také vás může zajímat ...
V 90. letech byla velkou televizní hvězdou.
V 90. letech byla velkou televizní hvězdou.

Nechtěla trávit život v kanceláři

V zemi svých předků, na Zakarpatské Ukrajině, byla Halina pouze dvakrát. Poprvé, když se natáčel film Díky za každé nové ráno, podruhé pak, když se v televizi připravoval seriál Po stopách rodu. Protože rodiče byli intelektuálně zaměření a peníze pro ně nic moc neznamenaly, měla rodina vždy hluboko do kapsy. „Samozřejmě jsem nic nezdědila, ani nerestituovala.

Prostě rodiče měli vzdělání, které považovali za nejdůležitější v životě a bydleli jsme v garsonce, kde jsme byli tři a v jedna plus jedna jsme pak byli čtyři,“ popisovala Halina. Už ve dvanácti letech se rozhodla, že se bude živit psaním. „Představovala jsem si hlavně to, že se budu živit tak, abych nemusela nikde od rána sedět,“ přiznala.

V té době také začala chodit do literárního kroužku. Rozhodně tedy nepsala jen tak pro sebe do šuplíku. To se jí později hodilo v její profesi.

„Každý týden jsme dostali úkol, co napsat, a tak jsem pochopila, že je důležité nejen napsat, co si vymyslím, myslím a cítím, ale že je stejně důležité to odevzdat ve smluveném termínu,“ konstatovala.

Ani Halina se nevyhnula hraní v seriálech.
Ani Halina se nevyhnula hraní v seriálech.

Když byl bulvár ještě laskavý

Vzhledem ke svým schopnostem a také díky tomu, že se dokázala na svět dívat s humorem, což nebývá tak obvyklé, se Halině podařilo úspěšně rozjet už za minulého režimu. Tehdy ale nebylo tak snadné prorazit mezi „nomenklaturní kádry“.

„Psala jsem od roku 1976, vždy jsem vyhrála všechny soutěže, v roce 1981 už jsem měla zrealizované dva filmy, v roce 1986 už jsem měla natočených dvacet inscenací v televizi,“ vypočítala Halina. Mimo jiné i vyhrála soutěž o nejlepší filmovou povídku s názvem Evo, vdej se! – byla podle ní natočená komedie s Jindrou Bartošovou (54) v hlavní roli.

S jedním ze svých nejznámějších filmů, komedií Vrať se do hrobu, měla ovšem tak trochu smůlu. Přišel do kin v době po listopadu 1989, kdy lidé objevovali spíš starší zakázané snímky nebo dřív neuváděnou hollywoodskou produkci. Halina využila možností doby a úspěšně rozvinula svoji novinářskou i televizní kariéru.

Byla u zrodu některých dnes už zaniklých deníků, uváděla televizní pořady jako V žitě nebo Banánové rybičky a stala se šéfredaktorkou týdeníku Story, jednoho z prvních bulvárních časopisů. Když se za tou dobou ohlíží, prohlašuje, že tehdy nebyl bulvár tak agresívní.

„Já jsem v časech, kdy zlý bulvár nabíral dech, prosazovala v časopisu Story a později ve Šťastném Jimovi nadhled a humor, ovšem humor laskavý, nikoli osobní a netaktní,“ uvedla.

Její recepty inspirovaly i Hanu Gregorovou.
Její recepty inspirovaly i Hanu Gregorovou.

Každý se zajímá o její váhu

V rodině Haliny mělo vždy velkou tradici vaření, a to se přeneslo i na ni. „Můj táta přišel z Ukrajiny a tam se stravovali jinak, protože byli z hrozně chudého kraje,“ vyprávěla. „Jedli česnek, cibuli, papriky a maso, co doma chovali, takže kozy, ovce. Měli čerstvé mléčné výrobky. Strašně málo jedli věci z mouky, protože tam vlastně nebyla. Vůbec neznal rýži, knedlíky.

Můj otec paradoxně jedl opravdu zdravě. Když se teď setkám s nějakými zdravými jídelníčky, tak si říkám: To všechno dělal můj otec.“ Halina má k jídlu velmi pozitivní vztah, nemá to ale prý přímou souvislost s její postavou. Takhle, jak ji známe, vypadá už od svých osmnácti let. Její příznivci, zejména ženy, oceňují, jak se dokázala s nadhledem s kily navíc vyrovnat.

Není to tak úplně pravda. „Já si to neříkám,“ přiznala. „Je mi líto, že ač jsem zvítězila v literární soutěži v Hollywoodu, nebo jsem měla úspěšné pořady, filmy, k tomu dvacet knih, tak má kila to vždycky vyhrají.“ Otázky k její postavě jí tak připadají vždy netaktní. Nikdy přitom neuvažovala o žádných kosmetických úpravách, třeba zmenšení ňader.

Prohlásila: „Kdybych si zmenšila ňadra, musela bych si zmenšit zadek, takže za chvíli bych se musela nechat zmenšit celá, což je absurdní. Jsem relativně proporční.

Já mám postavu jako missky, ale mám tak o třicet centimetrů víc na všech místech.“

Halina nemá moc ráda věčné otázky ohledně své váhy.
Halina nemá moc ráda věčné otázky ohledně své váhy.

Jako ořech, ze kterého zůstala půlka

Svého manžela poznala ještě předtím, než šla studovat FAMU. Bylo jí tehdy jednadvacet, partnerovi o 2 roky více. Na vysokou školu vstupovala už jako vdaná. Prožila s ním šťastný vztah až do jeho předčasné smrti. Na dnešní vztahy se dívá trochu s despektem. některé celebrity se prý berou čistě z reklamních důvodů, aby se zviditelnily.

A stejně se pak rozvedou, což se ale týká i těch „normálních“ manželství. „Dnes už se totiž neopravuje, všechno se hned rovnou vyhazuje a vyměňuje,“ řekla v jednom rozhovoru. „A lidi se prostě jen tak vymění. Zajímavé je, že třeba psa člověk nevymění, toho si většinou nechá.“ Halina prožila před časem těžké chvíle, když po 35 letech o milovaného partnera přišla. Šlo to hodně rychle.

Tři měsíce poté, co se dozvěděla o neoperovatelném nálezu na mozku, zemřel. Stalo se to doma, do nemocniční péče ho Halina dávat nechtěla, i když nebylo zřejmé, jak dlouho jeho trápení potrvá. „Není nic lepšího, než když člověk umře doma, nic víc mu nemůžeme poskytnout,“ stála si na svém, a tak se i stalo. Z této rány osudu se pokoušela léčit pomocí knihy Pravda o mém muži.

Pomohlo to jen částečně. „Taková dlouhá manželství mají výhodu v tom, že jeden druhého dokonale znáte.

Teď si připadám jako ořech, ze kterého zůstala jen půlka,“ sdělila novinářům.

Mužům se rozhodně nepřestala vyhýbat.
Mužům se rozhodně nepřestala vyhýbat.

Ví, že měla spíš štěstí

Neuplynul ani rok a Halinu potkala další těžká ztráta. Zemřela její maminka. Dožila se požehnaného věku 95 let. Dlouhověkost by měla být souzena i Halině, pokud se dědí, protože také její tatínek se dožil devadesáti let. Nakonec si pro něj smrt přišla ne formou nemoci, ale po úrazu, kdy upadl na jezdících schodech. Z Haliny je dnes díky její dceři i babička.

Když se ohlíží za svým životem, cítí spokojenost. „Byly samozřejmě v životě okamžiky, kdy jsem měla pocit, že jsem hrozná manželka a matka. A že jsem i hrozná scenáristka. Ale to jsou takové ty chvíle, kdy je člověk ve stresu a je vyčerpaný,“ bilancovala. Ví, že měla spíš štěstí a spousta věcí jí vyšla.

Dostala se na vytouženou školu, zažila úspěchy v kariéře, měla dvě krásné a zdravé děti a bydlela s kompletní rodinou. Měla manžela, jakého jí mohly jiné závidět.

A ještě o tom všem stihla napsat spoustu zábavných a čtivých knížek!

Halina úspěšně dceru už před čtyřmi roky provdala!
Halina úspěšně dceru už před čtyřmi roky provdala!

Chodí hubnout do nákupních center!

Halina objevila zvláštní formu hubnutí, které říká „shoppingování“. Je to prý mnohem namáhavější než posilovna. „Představte si, kolik pohybů musím vyvinout, abych se svlékla a oblékla v minikabinkách,“ vysvětlovala. „Než si vyzkouším čtvery kalhoty, tak tolik energie bych v posilovně ze sebe nikdy nevydala. “ Občas tedy kamarádkám navrhne, že si půjdou zacvičit, ony souhlasí.

Pak se ovšem vydají do nějakého nákupního centra a tam si „zacvičí“ v kabinkách.

Dovede se ke všemu postavit s humorem.
Dovede se ke všemu postavit s humorem.

Vadí jí, jak se lidé chovají

Oblíbené moderátorce a spisovatelce se nelíbí, jak jsou dnes lidé zamračení a tváří se ustrašeně. „Viním za to politiky, ty já viním ráda a za všechno a většinou mám pravdu,“ prohlásila., „a vinila bych i finančníky. Nad zeměkoulí jako by se vytvořila vrstva strachu z toho, co bude.“ Není si jistá, jestli strach je dobrý motor, protože prý nutí lidi, aby byli ještě méně velkorysí a tolerantní.

Připadá jí, že lidé ztrácejí vlastní důstojnost a soucit, což je chyba.

„Místo aby společnost vyvíjela pozitivní energii kupředu, tak rotuje zpátky,“ konstatovala.

Lidé by se měli podle Haliny více usmívat.
Lidé by se měli podle Haliny více usmívat.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...