Nečekanou svatbu dokázal Jiří Kodet zařídit během půl hodiny!

Odstěhovali se na venkov, kde topili dřívím a netekla tam voda!

Vynikajícího českého herce Jiřího Kodeta (+67) si pravidelně připomínáme ve filmu Pelíšky. Jeho žena Soňa (71) by dosvědčila, že výstupy, které tam před kamerou předvádí, nemusel ani moc hrát.

Pocházel ze slavného hereckého rodu a pokračoval v jeho tradici. Když Jiřího Kodeta vyloučili z gymnázia, šel se nejprve učit žokejem. Pak se dostal na DAMU. Už v mládí měl pověst elegána s chováním šlechtice, ale i notnou dávkou provokativní arogantnosti. Tohle se ale na něm spoustě žen líbilo. S herectvím začal v Ostravě, kde žil s první ženou.

Osudovou partnerkou se mu ale stala až ta druhá, Soňa. Seznámili se v divadle, na jehož jevišti Jiří Kodet léta exceloval: v Činoherním klubu.

První setkání k tomu ale ještě nijak nevedlo; ostatně ani to druhé.

Také vás může zajímat ...
Postava Krause v komedii Pelíšky mu náramně sedla!
Postava Krause v komedii Pelíšky mu náramně sedla!

Napoprvé ji neohromil

Soňa Kodetová pochází ze Slovenska, do Prahy se přestěhovala s rodiči. Po střední škole se živila kreslením titulků k televizním inscenacím. Jednou jí pracovní cesta zavedla právě do Činoherního klubu. Tehdy jí bylo třiadvacet, zatímco Jiřímu o osm roků víc. „Rozhodně jsem nepatřila k jeho nadšeným fanynkám,“ přiznala.

„Samozřejmě, jako herec se mi líbil, ale nic víc a nic míň.“ Když sestupovala v divadle po schodech dolů, stál tam právě on, známý herec. Soňa na sobě měla pěknou minisukni. Viděla, jak si jí Jiří prohlíží. „Pomyslela jsem si: to je mi tak vidět pod sukni? Ani trocha poezie v tomhle našem prvním setkání nebyla,“ konstatovala.

Herec naplnil svoji pověst svůdníka a zeptal se: „Slečno, koho tady hledáte? Nikoho nehledejte. Jsem tady já.“ Nejspíš čekal, že to Soňu ohromí, ale s ní to ani nehnulo. Pokračovala na domluvenou schůzku.

Při odchodu z divadla to pak ještě Jiří zkusil: „Tak co, jak to s námi bude?“ Ona odpověděla, že nijak a rychle zmizela.

Utratil výplatu za večeři

Uplynul měsíc a náhoda svedla oba budoucí manžele znovu dohromady. Stalo se to na Malostranském náměstí. Soňa šla kupovat pomeranče, které zrovna tehdy náhodou byly k sehnání. Jiří jí okamžitě poznal a nabídl se, že jí doprovodí domů. Po cestě si Soně stěžoval, jak po rozvodu nemá kde bydlet a nemá mu kdo prát košile. Zval ji, ať se k němu jde podívat.

Ona se ale opět snažila co nejrychleji zmizet a na jeho otázku, zda se ještě uvidí, odvětila, že si to rozmyslí. „Deset dní jsem si to rozmýšlela. V té době jsem totiž měla takový nemastný neslaný vztah. Sice neměl budoucnost, ale zatím trval,“ vysvětlovala jeden z důvodů svého váhání. Jiří jí zval na jedno představení, které měl v divadle Na Fidlovačce. Nakonec tam šla.

Po představení zamířili na večeři, protože Jiří bral zrovna výplatu. Celou jí hned utratil, což ale na Soňu velký dojem neudělalo, spíš naopak. „Šel mě opět doprovodit domů a ani tenkrát jsem ho nepozvala dál. To už byl namíchnutý, nečekal to,“ vyprávěla. „Ale domluvili jsme si rande a od té chvíle mě nepustil.

Už nebyla možnost odejít.“

Napadlo ho to na úřadě

Společné soužití bylo od počátku, jak Soňa uvedla, „na doraz“. „Chtěl, abych nechala práce, nesnášel, že ta písmenka dělám tak dlouho a nemohu se mu věnovat, nemohl pochopit, proč pořád kreslím,“ vyjmenovávala. „nechtěl, abych dělala manekýnu, trval na tom, že musím být co nejvíc s ním A já?

Já čím dál víc podléhala jeho přáním, jeho představám, jeho touhám.“ V roce 1968 rodiče a sestry Soni emigrovali; ona chtěla také, ale Jiří ne, protože si nedovedl představit život bez divadla. O rok později šla Soňa na úřad kvůli občanství a po cestě zpátky jí slavný herec požádal o ruku, hned, na místě.

„Podivila jsem se a upozornila, že nemáme ani prstýnky ani kytku, nejsme na svatbu oblečení, nemáme svědky,“ líčila nenadálou situaci. Jiří ale přesvědčil úřednici, aby do půlhodiny zařídila oddávajícího. Za svědky šla ona úřednice a fotograf, který fotil pro úřad.

„Naše svatba bez prstýnků a bez rodiny se odehrála během půlhodiny, manželství trvalo 36 let a jsem přesvědčena, že kdyby předčasně neodešel tak trvá dodnes,“ shrnula Soňa.

Svatba byla vážně nečekaná!
Svatba byla vážně nečekaná!

Nenechala si všechno líbit

Z Prahy se manželé Kodetovi odstěhovali do Těptína, na chalupu po Soniných rodičích. Rozhodně to nebyl žádný luxus, netekla tam voda a když si chtěli zatopit, museli porazit strom. Finančně tehdy držela domácnost hlavně Soňa, díky penězům od rodičů z ciziny – posílali i věci na děti. „Můj muž jednou prohlásil, že si musel vzít ženu do nepohody a že prostě holt musím umět všechno zvládnout.

On třeba odjel na dva týdny pryč. A já jsem tam byla úplně sama a musela jsem se o všechno postarat,“ vzpomínala. Vztah bouřliváka, známého svými prudkými výstupy a jeho ženy nebyl vždy snadný. „Hádali jsme se, a strašně,“ přiznala Soňa. „Já jsem nebyla ta, která by mu všechno odkývala, submisivní a podřízená. Nenechala jsem si všechno líbit.

Kolikrát v rozčilení sedl do auta s tím, že odjíždí, když jsem na něj ošklivá. Já byla hrdá a ještě jsem ho v odjezdu podpořila. Ale za hodinu byl zpátky.“ Uměl se také omluvit, i když svým trochu šlechtickým způsobem. Přišel a s noblesou řekl, že to trochu přehnal a udělal hloupost. Zajímavé je, že Jiří Kodet také bytostně nesnášel Vánoce.

Kvůli dětem je ignorovat nemohl, ale navodil prý takovou atmosféru, jako kdyby bylo dobré je zrušit.

Herecké geny Bára po otci podědila.
Herecké geny Bára po otci podědila.

Byla s ním až do konce

Přes všechny nesnáze nebo spory jim vztah vydržel. V posledních letech jeho života byla Soňa svému muži opravdovou oporou. Nejprve prodělal mozkovou příhodu, později si zlomil krček stehenní kosti a měl potíže s endoprotézou. Prodělal i zápal plic. Musel být doma na lůžku a Soňa se o něho starala. Doma také její manžel zemřel. Bylo to na konci června 2005.

V posledních chvílích s ním byla Soňa sama.

Příběh, který začal vlastně jejím nezájmem, tak skončil dojemnou scénou odchodu hereckého velikána.

Také dcera Bára byla s otcem v době, kdy odcházel ze světa.
Také dcera Bára byla s otcem v době, kdy odcházel ze světa.

Splnila úkol od manžela

Po smrti Jiřího Kodeta o něm napsala Soňa knihu. „V podstatě jsem splnila zadaný úkol od manžela,“ řekla. „Přemlouvala jsem ho, už když byl nemocný, abychom na té knize začali pracovat společně. Ale jemu se do toho moc nechtělo a odbyl mě, ať jí udělám potom, že to nechá na mně. Řekl, že na mě spoléhá, že to udělám dobře.“ Psaní jí částečně pomohlo vyrovnat se s manželovým odchodem.

Kniha byla úspěšná, první vydání se vyprodalo a k nedožitým 75.narozeninám Jiřího ji pak Soňa ještě dopracovala a nechala vydat znovu.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...