O milence Josefa Bláhy věděla manželka celá dlouhá léta!

Až do svých jedenácti let neuměl slavný herec ani slovo česky!

Po mamince měl v sobě i kousek šlechtice.

Vždy uměl rozdávat dobrou náladu a byl oblíbený nejen u diváků, ale i u svých kolegů. A také u žen. Josef Bláha (+70) měl dlouholetý mimomanželský vztah s mladší ženou, se kterým se nijak netajil!

Ačkoliv populárního herce Josefa Bláhu známe z desítek televizních i filmových rolí, ve kterých okouzloval i skvělou češtinou, neznal náš jazyk většinu svého dětství!

Nebezpečné putování do školy

Narodil se totiž ve Slovinsku, tedy přesněji v bývalém Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jak se tehdejší předchůdce pozdější Jugoslávie jmenoval. Josefův otec, rodák z Písku, tam odešel pracovat jako lesní inženýr. Maminka byla napůl Jugoslávka, napůl Italka. Říkala o sobě, že je posledním potomkem šlechtického rodu de Martellossiů, a ačkoliv jí to nikdo nevěřil, byla to prý pravda.

Také vás může zajímat ...

Vyrůstat na odlehlém místě, doslova na samotě v lesích, nebylo pro budoucího českého herce nijak snadné. Škola se nacházela v Novom meste a jeho otec ho tam nejprve vozil vláčkem na dřevo. Pak, když byl Josef větší, musel chodit sám. Byla to nebezpečná cesta, protože v lese mohl potkat i medvěda. V polovině 30.

let ale otec o práci přišel a tak se rozhodl pro návrat do Československa, protože tam měl určité zázemí. Josefovi bylo jedenáct a neuměl ani slovo česky. To chtěl jeho otec dohonit. Po cestě vlakem do nové země mu udělal rychlokurz, kterým Josefa doslova týral. Výsledky se postupně dostavily. Rodina bydlela v Písku a chlapec tam chodil do školy, ale moc mu to nešlo.

Bylo to i kvůli tomu zvykání si na češtinu.

Největší problémy mu dělala hláska „ř“.

Z rodinné tradice byl pekelně nervózní

Později se Bláhovi přestěhovali do Prahy. Právě tam objevil Josef kouzlo divadla, kterému naprosto propadl. Navštěvoval i několik představení denně, nejvíce si oblíbil holešovickou Uranii. Začal také sám hrát v ochotnických divadlech. Doma oznámil, že se chce stát hercem, ale otec trval na tom, aby si nejprve vybral nějaké „solidní“ povolání.

Nejraději by býval syna viděl jako lékaře, tomu ovšem neodpovídal jeho prospěch. Josef začal chodit na dvouletou obchodní školu a po ní nastoupil na konzervatoř. Přišla ovšem válka a studium musel přerušit. Hrozilo, že v rámci totálního nasazení bude povinen nastoupit na práci do Německa. S pomocí jednoho českého lékaře se mu ale podařilo tomuto riziku vyhnout.

Místo studia ale musel stejně pracovat. Vystřídal několik zaměstnání: dělal pomocníka v lékárně, skládal brambory, pracoval jako pikolík v hotelu. Nevzdal se snů o herectví a dál působil v ochotnických spolcích. Amatérsky hrála divadlo i jeho budoucí žena Bohumila. Ta pocházela z Rakovníka. Na konci války se do sebe s Josefem zamilovali.

Čtyři roky spolu chodili a v roce 1949, na Štědrý den, se vzali. Na to, jak žádal o ruku své vyvolené, herec vzpomínal s úsměvem: „Má žena pochází z malého města, kde se dbá na ženichovo požádání o ruku nevěsty. Když jsem tam přišel v obleku a s kravatou, byl jsem tak nervózní, že jsem skoro nemohl mluvit.

A při obědě, podávala se svíčková, jsem si z nervozity strčil knedlík místo do pusy do ucha.“

Jako detektiv Brůžek vyšetřoval Hříšné lidi města pražského.
Jako detektiv Brůžek vyšetřoval Hříšné lidi města pražského.

Legitimaci „ztratil“ do šuplíku

Manželům Bláhovým se postupně narodili dva synové. Úspěšně pokračovala i Josefova herecká kariéra. Počátkem 50. let nastoupil do divadla, se kterým spojil svůj profesní život. Jednalo se o Divadlo na Vinohradech, tehdy ale bylo přejmenováno na Divadlo Československé armády. Vypořádal se i s politickými požadavky, ovšem po svém.

Do strany vstoupil ještě před rokem 1948, víceméně pod nátlakem svých nadšených kolegů. Podařilo se mu ale i vystoupit. Herečka Jiřina Jirásková (+81) vyprávěla: „Jednou přišel Pepík úplně zdrcený, že se mu stala strašná věc. Prý byl s holkou na výletě na Karlštejně a tam někde vytrousil legitimaci partaje. Říkali jsme mu, že je to strašný průšvih, a že ho vyhodí. Musel ze strany odejít.

Po letech jsem se ho zeptala, kde má tu stranickou legitimaci. Přiznal, že pochopitelně v nočním stolku.“ Ve Vinohradském divadle také Josef navázal celoživotní přátelství s Vlastimilem Brodským (+81). Mnohokrát spolu hráli na jevišti a jejich souhra byla naprosto dokonalá, rozuměli si ale i jako lidé, i díky stejnému smyslu pro humor.

Kolegyně Antonie Hegerlíková popisovala: „Měli spolu zvláštní hru, před lidmi se pokaždé strašně hádali. Když si diváci po představení přišli do šatny pro podpisy, vždycky se tam strhla hádka, až lidé vyděšeně utekli.

A oni se tomu potom hrozně smáli, byli to skvělí recesisté.“

Diváci všech generací si ho oblíbili třeba v seriálu Návštěvníci.
Diváci všech generací si ho oblíbili třeba v seriálu Návštěvníci.

Brodský vytáhl skládací metr

Během natáčení jednoho filmu se Josef Bláha pohádal s hercem Miroslavem Macháčkem (+68). Chtěl mu dát pěstí, kolega ale uhnul, Josef spadl ze svahu a žebro mu propíchlo plíci. Začal se dusit, takže ho odvezli do nemocnice. Přijel tam za ním Vlastimil Brodský. Chvíli si povídali, pak Brodský vytáhl ze saka skládací metr a začal postupně Josefa přeměřovat. On se ho ptal, co to dělá.

Odpověď jeho kamaráda zněla: „Musím ti změřit míru na rakev.“

Vlastimil byl jeho největší kamarád.
Vlastimil byl jeho největší kamarád.

Posledních pět let protrpěl

Jižanský temperament, který Josef zdědil po mamince, se projevoval občasnými výbuchy vzteku. Po nich se ale vždy uklidnil. Jeho syn vzpomínal: „Když jsme hráli knoflíkový fotbal, tak jsme hřebíkem vyryli čáry, zapíchali hřebíky jako branky, a v tom přišel táta domů. To byl strašný řev, to nás seřezal, knoflíky vyhodil z okna.

Pak ale odpoledne přišel domů, dal nám každému bonboniéru a říkal, že to trochu přehnal.“ Onen temperament se ale projevoval i zvýšeným zájmem o opačné pohlaví. Populární herec nedokázal být věrný. Měl dokonce dlouholetou, výrazně mladší přítelkyni, o které jeho žena celou dobu věděla. Vadilo jí to, ale tolerovala mu ji.

Josef třeba doma oznámil, že jede k moři, žena mu připravila věci a on pak jen z Jugoslávie poslal vzkaz, jak dojeli a v jakém penzionu bydlí. Obě osudové ženy s hercem prožívaly i posledních pět tvrdých let jeho života. Trpěl rakovinou jícnu, v posledních stadiích už nemohl jíst, jen pil a pivo mu manželka musela dávat brčkem. To už se kontaktům s lidmi a kolegy vyhýbal.

O jeho konci pak syn vyprávěl: „V prosinci 1994 tátovi večer najednou ochrnula polovina těla, tak jsme zavolali sanitku a nechali jsme ho převézt do nemocnice. Tam jsme mu nosili ještě s maminou lahvičky rumu, a krátce potom na svatého Mikuláše 6.

prosince zemřel.“

Ženám se dvořil i mimo kameru.
Ženám se dvořil i mimo kameru.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...