Poslední noc před smrtí strávila Zuzana Navarová s maminkou u svého lůžka!

Na Kubě poznala svého manžela, ale ten ji po čase opustil.

Když letos vyhrála Tatiana Wilhelmová (39) soutěž Tvoje tvář má známý hlas, zpívala písničku Zuzany Navarové (+45). Všichni fanoušci této křehké zpěvačky si uvědomili, že je to už 13 let, co nám ji vzala rakovina.

V televizním pořadu, mapujícím život předčasně zemřelé úžasné písničkářky, vzpomínala maminka Zuzany Navarové na jednu příhodu z dětství. „Ptala se mě, jak přišla na svět,“ líčila. „Řekla jsem jí, že když má tatínek maminku rád, tak ji pod srdíčko zasadí semínko a tam jako kytička roste.“ Zuzana byla chvíli potichu a pak řekla: „Já bych chtěla ještě jednou pod srdíčko.“ Docela hezky to její výjimečnou osobnost vystihuje.

Dodnes má Zuzana spoustu fanoušků.
Dodnes má Zuzana spoustu fanoušků.

Byla jiná než ostatní

K hudbě to skromnou a sympatickou dívku táhlo už od raného dětství. Hned první den ve škole na vyzvání paní učitelky zazpívala jednu pikantní lidovou písničku, kterou jí o prázdninách naučila sestřenice. Zuzana se učila se hrát na klavír, ale když spatřila u kamarádky ze sousedství kytaru, měla jasno, že tohle je pro ni ten pravý nástroj.

Také vás může zajímat ...

Když si měla na gymnáziu vybrat jazyk, chtěla francouzštinu. Zájemců ale bylo moc a tak ji převedli na španělštinu. Ta se jí později opravdu hodila. Při ohlížení zpátky za svým dětstvím prohlásila Zuzana, že si připadala tak trochu jako ve vězení, protože se nemohla rozhodovat sama za sebe. V pubertě trávila spoustu času u rádia, což jí doma vyčítali.

„Říkali, že tam ztrácím čas, že mám strašně málo času,“ vzpomínala. Jak budoucnost ukázala, tahle slova byla bohužel prorocká. Zmíněnou španělštinu šla Zuzana studovat na vysokou školu do Prahy. Během studia se dostala i na stáž na Kubu. V té době už vystupovala na pódiu, ale to pravé období slávy začalo až se skupinou Nerez.

Kolegové vzpomínali na Zuzanu jako zvláštní mladou ženu, která měla své zásady, nikomu neubližovala a nikam se nehrnula. „Žila čistě, ale nekázala,“ řekl o ní. „Jen byla jiná než většina z nás.

Neměla telefon, ale v batůžku nosila dalekohled a atlas ptáků.“

Osud jí bohužel dopřál jen 45 let.
Osud jí bohužel dopřál jen 45 let.

Obdivný dopis přišel už pozdě

Na Kubu se později Zuzana vrátila, na delší dobu. Našla si tam i manžela, což byla těžká rána pro maminku. Ta si nepřála, aby si vzala cizince tmavé pleti. Prý se její partner bude cítit špatně v jiném prostředí. Zuzana jí ale se slzami v očích odpověděla, že už dala slovo. Slíbila, že svatbou onomu Kubánci pomůže. Byl to nakonec opravdu jen formální vztah.

Manžel odjel do Španělska a občas si se Zuzanou zavolali. Věděla o něm, že pracuje jako masér a že si pak i otevřel restauraci. Děti zpěvačka nikdy neměla, ale netrápila se tím. „Cítím se naprosto naplněná. Mám dojem, že v životě dělám, co mi bylo určeno – ta muzika je moje poslání. Dělám práci, kterou ostatním ulehčuji život,“ prohlásila.

Jednou Zuzana řekla: „Jestli máte někoho rádi, dejte mu to honem vědět.“ Vycházela z vlastní zkušenosti.. Na dálku obdivovala jednu polskou textařku, která pro ni byla vzorem. Když se konečně odhodlala k tomu, aby jí poslala děkovný dopis, tak textařka bohužel zemřela. Možná někdo chtěl napsat podobný dopis i Zuzaně.

A možná už to také nestihl.

Zemřela vyrovnaná a s úsměvem

O svém zdravotním stavu Zuzana s nikým moc nemluvila, vlastně ho tajila tak dlouho, dokud to šlo. Když se dozvěděla diagnózu, nesla jí statečně a snažila se s rakovinou bojovat. Až do poslední chvíle zpívala a rozdávala příjemné pocit svými chytrými písničkami. Z posledního koncertu už jela přímo do nemocnice, odkud už se nevrátila. Poslední noc ve svém životě měla u sebe mámu.

Předtím, než se uložily ke spánku, požádala jí o odpuštění. Maminka jí řekla: „Nemám co, ty mi odpusť.“ Umřela nad ránem, v klidu a s úsměvem na rtech ve věku pouhých 45 let.

Pokud se dívá odněkud z nebe, tak jí ten úsměv vydržel, protože její písničky nestárnou a dál přinášejí radost.

Španělská krev se nezapřela?

To, že měla Zuzana tak silný vztah ke španělštině, nebyla náhoda. Když se sestavoval rodokmen, přišlo se na dva možné původy trochu cizokrajně znějícího příjmení. Tím prvním je bitva u Slavkova: po jejím skončení zůstal prý v českých a moravských zemích francouzský voják Navaro.

Podle jiné verze ale byli Navarovi potomky někoho ze služebnictva španělských Habsburků, kteří sem přišli po bitvě na Bílé hoře.

Tahle možnost se zdá být pravděpodobnější.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...