Přírodní zázraky Čech

České Švýcarsko, Pravčická brána

V cizině možná mají moře,pláže, velehory a ledovce, ale upřímně: Na Mont Everest lezou jen šílenci. Co je ve světě velké, je u nás v Čechách krásné. I my máme krásná místa, nad kterými se dá žasnout! Dojedete si tam klidně vláčkem a uděláte si skvělý jarní výlet!

Ledovcová jezera na Šumavě

Nestihnete je vidět všechna za jeden den. Nejlépe se vydat do Železné Rudy, odkud ke dvěma největším a nejznámějším, Černému a Čertovu, vedou k úpatí Jezerní hory červené turistické značky. Odměnou vám bude krásný pohled na průzračnou vodu, ve které se zrcadlí siluety temných smrkových lesů.

K nejmenšímu jezeru Laka vede červená z Rudy na druhou stranu, vládne tam tajemná atmosféra. Asi nejobtížnější přístup je k Prášilskému jezeru, vzdálenému další tři kilometry, ale zato se k němu váže tragický příběh o utopeném mladíkovi.

Plešné jezero leží až na jihu u Lipna a Výletníci k němu míří od nádraží v Nové Peci. Tady je výhled smutný: smrky nad jezerem uschly kvůli kůrovci.

Plešné jezero
Plešné jezero

Pravčická brána a okolí

Velice romantické prostředí národního parku Pravčická brána, oblíbené odedávna trampy a svátečními „desperáty“ je nejlépe dosažitelné od nádraží v Hřensku.

Když odbočíte po červené do skalního údolí na rozcestí Tři prameny, máte v lesnaté rokli pocit pomalu jako hrdina z „májovky“. Odměnou je pak úchvatný pohled na známý skalní most a nějaká ta dobrůtka ve stylové dřevěné restauraci Sokolí hnízdo.

Vytrvalci pokračují dál mezi roztodivnými skalními útvary přes Mezní louky až k Divoké soutěsce, odkud turisty vozí říčkou Kamenicí mezi skalními stěnami loďky. Další možností je vzít to zpátky pěšky cestičkami po druhém břehu Kamenice a soutěžit, kdo první uvidí starou pohraniční pevnůstku.

„Sopky“ u Františkových Lázní

Pro nás Čechy je přírodní rezervace Soos těžká exotika už proto, že u nás tektonická činnost jinak už dávno vyhasla. Dostanete se sem velmi pohodlně vláčkem z blízkých Františkových Lázní nebo z Chebu do staničky Nový Drahov a odtud je to do geologického parku už jen pár kroků.

Dřevěný chodníček dlouhý 1,2 km vás zavede k malým bahenním sopkám zvaným mofety, ve kterých se vaří a bublá minerální voda a stoupá sirný zápach. Připadáte si trochu jako na jiné planetě, ve skutečnosti jste na dně vyschlého minerálního jezera.

Najdete tu i pítko s vyvěrajícím Císařským pramenem. Lokněte si, ale laskomina to není. V celém rašeliništi žije řada vzácných živočichů. Schválně, kdo si všimne vodouše, bahenního ptáčka?

Přírodní rezervace Soos
Přírodní rezervace Soos

Jeskyně Moravského krasu

K závratnému pohledu do nitra propasti Macocha se můžete dostat procházkou ze vsi Sloup po červené hlubokým kaňonem Pustý žleb, kdy minete řadu jeskyní, jako Kůlna, Brumlerka či U tří síní, a do většiny se lze za mírné vstupné i podívat.

Zajímavý je pohled na Vavřinecké propadání, kde v zemi mizí ponorná říčka Punkva. Od jihu, ze Skalního Mlýna, jezdí k Macoše silniční vláček, a nedosti na tom, do Macochy můžete sjet nebo z ní vyjet lanovkou.

Nejromantičtější cesta do Macochy je ovšem loďkou po Punkvě průzračně smaragdovou vodou jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. První, Druhé, Třetí podzemní jezero, až konečně doplujete k vrcholu podzemního „paláce“ – k Pohádkovému dómu.

Jeskyně Macocha
Jeskyně Macocha

Beskydský prales Mionší

Nenajdete ho jen tak v nějakých Beskydech, ale v Těšínských Beskydech u slovenských hranic. Nejlépe do něho proniknete z Dolní Lomné po modré značce, a musíte si pak vyčíhat správnou odbočku vlevo po lesácké cestě zhruba po dvou a půl až třech kilometrech chůze do kopce.

Odměnou vám bude krkolomná, spletitá cesta národní přírodní rezervací, kdy se vám naskytnou pohledy, jež kdysi viděli možná tak lovci mamutů: neporušený, samovolně a bez zásahů rostoucí divoký prales. Pokud se vám ve spleti stromů podaří udržet západní kurs, propletete se pod vrcholem Velké Polany a seběhnete to dolů Horní Lomné, kde si, unaveni, dáte konečně něco k jídlu a pití. Zdejší hotely Salajka a U studánky se o vás už postarají.

Hromová hora Milešovka

Milešovka se v Českém středohoří tyčí tak hrdě, že se na ni počátkem 19. století vyškrábal slavný německý cestovatel von Humboldt a neváhal ji označit za třetí nejkrásnější vyhlídku na světě.

Fakt je, že je na ní pěkně větrno a přitahuje bouřky, odtud Hromová hora neboli německy Donnersberg. Vystoupit se na ni dá ze všech stran, od jihu z Milešova, od západu z Černčic, od Východu z Velemína i od severu z Bílky.

Po výstupu nahoře najdete meteorologickou stanici, jež tu funguje už 110 let, a restauraci, což ocení každý turista. Zejména neuhrane dvacetimetrovou rozhledna, která poskytuje fantastický výhled do kraje.

Z té vás ovšem vyženou, pokud se začne kazit počasí, protože přitahuje blesky. No, Hromová hora!

Hromová hora Milešovka
Hromová hora Milešovka
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...