V životě Petra Muka se pravidelně střídaly světlé chvíle s temnými a děsivými!

Při depresích nebral telefony a vyřizoval jen ty nejnutnější věci.

Se skupinou Oceán zazářil na počátku 90. let, potom se dal na úspěšnou sólovou dráhu. Nešťastná shoda okolností ale připravila Petra Muka (+45) o život strašně moc brzy.

Byla to pro všechny naprosto šokující a nečekaná zpráva, která se koncem května roku 2010 rozběhla napříč médii. Zpěvák Petr Muk byl nalezen mrtev v bytě na pražských Vinohradech. Příčinou bylo udušení zvratky, v jeho krvi byla nalezena kombinace alkoholu a léků. Vzhledem k tomu, že trpěl maniodepresivní psychózou, spekulovalo se dlouho i o tom, že si mohl život vzít úmyslně.

Tahle domněnka ale nikdy nebyla podepřena žádným důkazem.

V Praze neměl kde bydlet

Také vás může zajímat ...

Na rodáka z Českého Krumlova mělo určitě vliv, že vyrůstal v jižních Čechách blízko rakouských hranic. Na rozdíl od zbytku republiky tak mohl sledovat i „západní“ televize. Zatímco naši diváci sledovali socialistickou zábavu, on znal rakouské hitparády a to ovlivnilo jeho hudební vkus a vývoj. Prožil si období vzdoru vůči prostředí, škole i rodičům.

Projevovalo se to třeba tím, že si s kamarády hráli na „pankáče“, nosili provokativní oblečení, nechali se ostříhat na ježka. Během studia na stavební průmyslovce v Českých Budějovicích chtěl s kamarádem i vystoupit ze Socialistického svazu mládeže, což by byl tenkrát docela průšvih. Tuhle vzpouru ale nedotáhli až do konce.

Stavařinu studoval Petr hlavně proto, aby získal maturitu a uklidnil rodiče. Rozhodně se tím živit nechtěl. Táhlo ho to k hudbě, nejprve to byla amatérská punková skupina Dural. V roce 1985 byl jedním ze zakladatelů slavné skupiny Oceán. Do té doby se Petr protloukal všelijak. Žil v Praze a nejprve ani neměl kde bydlet, takže se pohyboval se po známých.

Když si našel svoji první ženu, vrátil se do Českých Budějovic. Nechal se zaměstnat u okresní správy silnic a od rodičů dostal byt na sídlišti.

Sláva se ale už blížila mílovými kroky.

V roli otce byl opravdu šťastný.
V roli otce byl opravdu šťastný.

Jako tříměsíční kocovina

Svoji svatbu pojal Petr Muk prý velmi komorně, prostě jen obřad se dvěma svědky. Bral manželství jako věc menšího významu, než třeba duchovní život.

Jeho kamarád to televizním pořadu vyjádřil následovně: „Vím, že to vyzní blbě i vůči našim ženským, ale my jsme chtěli problém se ženami řešit tak, že si vezmeme ženské, uděláme si děti a budeme to mít vyřešené.“ První manželství ale Petrovi stejně nevydrželo. Bral to jako své selhání. Jak se začal stávat stále více populárním, přišly i stinné stránky slávy.

A souběžně s nimi i vážné psychické onemocnění. Maniodepresivní psychóza bývá mezi umělecky založenými lidmi častým jevem. Petra zasahovala opravdu naplno. Období, kdy byl hodně nahoře, se střídala s pádem na naprosté dno. Sám Petr popisoval depresi k tomu, jako by někdo týden flámoval a pak přestal a měl abstinentní příznaky s úzkostmi a výčitkami.

„A tenhle stav u deprese trvá třeba tři měsíce,“ líčil. „Nikdo si nedokáže představit, jaké to je. Každý den je stejně na nic. Neberu telefony, vypínám zvonění a řeším opravdu jen ty nejnutnější věci.

Stává se, že se probouzím ve tři ráno, zpocený a plný děsu.“ Tohle všechno se přitom odehrávalo i přesto, že Petr bral léky – a dobře věděl, že je odsouzen k tomu, brát je do konce života.

V životě Petra vždy radost vystřídala bolest na duši.
V životě Petra vždy radost vystřídala bolest na duši.

Vyplakal se jí na rameni

Jakmile se Petrova nálada změnila do opačného pólu, cítil se být zahlcený energií. „Vyřídil bych věci na dva roky dopředu,“ popisoval druhý ze svých pravidelně se střídajících stavů. „Je ale potřeba to brzdit. Jsem nepříjemný, stane se ze mě pedant, detailista, na všechny jsem tvrdý, protože nezvládají to, co já.

Pak je třeba myslet na to, jak mě rodina a mí blízcí podrželi ve chvílích, kdy jsem byl úplně dole.“ O jeho proměnách samozřejmě věděli i kamarádi hudebníci. Uvedli, že to na něm vždy poznali. V těch temnějších chvílích se na koncertních turné vždy prý zavřel v hotelovém pokoji a s nikým nekomunikoval. Pokud ale měl světlé chvilky, byl naopak výborný společník.

Naštěstí ale prý docházelo k tomu, že jeho zlé stavy se objevovaly většinou, když byl mimo kapelu. Své si zkusila i Petrova další partnerka, Michaela Klimková (46), zpěvačka, ale také lékařka. Ta po boku oblíbeného interpreta strávila dlouhých jedenáct let. O jeho duševním stavu věděla od začátku, přesto jí první vážné projevy zaskočily.

„Nevěděla jsem, jak mu jinak pomoci, než jen nastavit rameno, aby se mohl vyplakat.

Věděla jsem, že má v duši něco pošramoceného a potřebuje to ze sebe dostat ven,“ uvedla.

Našla ho ležet na terase

Poslední dva roky vztahu se už s Petrem prý nedalo vydržet. „Čím dál víc jsme se hádali a v hádkách jsme si taky dost ubližovali,“ přiznala Michaela. Jednou z takových posledních kapek bylo, když na mě docela expresivně povykoval, že si nedovede představit, že bych jednou byla máma. V ten okamžik jsem si řekla, že je to asi hodně špatně.“ V roce 2005 se dvojice rozešla.

V dubnu následujícího roku se Petr podruhé v životě oženil. Jeho žena věděla, jak je na tom. Stačil týden společného soužití, aby vše pochopila i v praxi. Paradoxně pro jeho ženu byla horším stavem mánie než deprese. „Když byl Petr smutný, tak se držel doma nebo v práci, ale nikde nelítal, takže jsem věděla, že si neublíží.

Což v mánii hrozilo, protože tam najednou neznal hranice,“ konstatovala. Smrt ale přišla náhle a za jiných okolností, než by se dalo čekat. Petr odešel na koncert skupiny Kiss. Poprvé v životě se prý stalo, že si nevzal klíče. Chtěl se vrátit hned, jak koncert skončí. Domů se ale dostal, až když ho žena sháněla po celé Praze, někdy kolem půl čtvrté ráno.

Šel si pak ještě koupit do večerky jídlo. Manželka nad ránem usnula a před půl osmou, když se vzbudila, spatřila Petrovy nohy na terase na zemi. Nejprve si myslela, že tam zpěvák usnul. Pravda ale byla daleko drastičtější.

V tu chvíli už byl jeho pětačtyřicetiletý život, plný slávy i trápení, definitivně uzavřený.

Na billboardu se skrývalo překvapení

K zajímavé situaci došlo po jednom koncertu, kdy se Petr chtěl jet projet s přítelkyní autem v dešti. Nenechal si vymluvit, že to může být nebezpečné. U volantu se vystřídali, ale pak vlivem únavy a kvůli tomu, že jim vběhl do cesty zajíc, strhla přítelkyně řízení a nabourali do billboardu.

Jako zázrakem se jim nic nestalo, ale policistovi, který přijel, začal Petr nadávat, že billboardy u dálnic jsou nebezpečné a mělo by se s tím dělat. Policista mu řekl, ať se podívá nahoru.

A na billboardu byl Petr Muk!

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...