Za náhlou smrt Karla Högera mohl ředitel Národního divadla!

Velký umělec s podmanivým hlasem byl nepohodlný za každého režimu.

Dovedl okouzlit ženy svým pohledem i děti svým hlasem, kterým vyprávěl pohádky. Karel Höger (+67) mohl rozdávat radost déle, nebýt zlých lidí.

V rodném listu měl sice napsáno jako datum narození 17. června, ale podle jeho maminky přišel na svět o tři dny dříve a na matrice se prostě spletli. Narodil se do celkem složitých poměrů, těžko si dnes lze představit, že by některá rodina měla třináct dětí.

Karel Höger byl právě tím třináctým potomkem, ale co se zejména jeho herecké kariéry týkalo, rozhodně mu to číslo nepřineslo smůlu.

S první ženou Zdenou Procházkovou.
S první ženou Zdenou Procházkovou.

Za války riskoval smrt!

Také vás může zajímat ...

Otec velkého herce pracoval jako dělník v cihelně. Mezi ním a matkou byl věkový rozdíl čtvrt století. Už v dětství hrál Karel se sourozenci loutkové divadlo – mohli při tom vysokém počtu klidně vytvořit celý soubor. Jeho přání stát se hercem mu maminka nejprve vymluvila, protože nebrala „komediantství“ jako povolání, které dává jistotu.

Karel uposlechl, vystudoval na učitele a nějaký čas také skutečně na jižní Moravě učil na vesnických školách. Současně se ale nevzdal ani svého hereckého snu, studoval i na konzervatoři a po vojně nastoupil do svého prvního angažmá v Brně. Později, na začátku 40. let, už za války, přešel do Národního divadla v Praze a tam zůstal téměř až do své smrti. Zajímavý byl jeho život za války.

Zapojil se totiž do odboje proti nacistům, byl kurýrem šifrovaných zpráv a ukrýval před gestapem spisovatele Františka Kožíka (+87). Přispíval finančně i rodinám, kterým Němci odvlekli jejich živitele do koncentráků. Přesto se ocitl později pod palbou kritiky kvůli jedné fotce.

V roce 1942, po atentátu na Heydricha, byli tehdejší herci a umělci shromážděni do Národního divadla, aby tam vyjádřili věrnost Třetí říši. Právě z této vynucené akce, kterou si nikdo nedovolil odmítnout, pocházela fotka, zachycující Karla Högera, jak se vztyčenou pravicí hajluje.

Měl po válce hodně práce s tím, aby dokázal, že ve skutečnosti byl opravdovým odbojovým hrdinou.

Z Nemocnice stačil natočil jen část scén.
Z Nemocnice stačil natočil jen část scén.

Měla ho ráda už v době dospívání!

Snadné to neměl ani s dalším režimem, když přišel únor roku 1948. Vyjádřil se špatně o manifestaci 25. února a nesměl potom dva roky natáčet ani pohostinsky vystupovat. Dost to bolelo, protože v té době byl už osvědčeným filmovým hercem a také oblíbencem ženského publika.

Na to se přišlo už při jeho prvním vystoupení před kamerou, ještě před válkou, když natočil reklamu na podlahovou krytinu pro firmu Baťa. Přitáhl tak do obchodů opravdu hodně zákaznic. Co se osobního života týkalo, oženil se dvakrát. Jeho první ženou byla herečka Zdenka Procházková (91), kterou učil na konzervatoři.

Strávili spolu sedmnáct let v typicky hereckém manželství, kdy každý měl svá představení a své zkoušky. „O domácnost jsem se nikdy moc nestarala, na jídlo jsme chodili do hospody,“ vzpomínala po letech Zdena.

„A i kdybych se snažila něco uvařit, stejně bych nepřekonala kuchařské umění Karlovy maminky, od níž mu chutnalo nejvíc.“ Podruhé se oženil se svojí obdivovatelkou Evou Vachkovou (89), pracovnicí Československého rozhlasu.

Ta byla do Karla Högera zamilovaná už od puberty a viděla všechny jeho filmy i divadelní hry.

Profesionální svědomí mu nedovolilo odmítnout.
Profesionální svědomí mu nedovolilo odmítnout.

Stal se obětí závistivého ředitele

Jak známo, byl Karel Höger obsazen do role primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města. Bohužel natočil jen jeden díl a nečekaně zemřel – nahradil ho pak Ladislav Chudík (+91). Za hercovou smrtí stálo určitě i rozhořčení z toho, jak se vedení Národního divadla zachovala k jeho kamarádce Vlastě Fabiánové (+78).

Už předtím po něm šel tehdejší nechvalně proslulý ředitel Zlaté kapličky, služebník režimu Přemysl Kočí (+85), který ho dokonce kritizoval, že prý neumí hrát. Poté, co vyhodili Vlastu Fabiánovou, dal sám Karel Höger na protest výpověď. Druhý den v důsledku silného citového vypětí dostal infarkt a 4.

května 1977 zemřel.

Musel jít na jeviště hodinu po smrti matky!

Na své mamince byl Karel Höger celý život velmi citově závislý a měl ji hodně rád. Těžce nesl i její smrt. První žena Zdena Procházková vzpomínala, jak mezi odpoledním a večerním představením spolu jeli do nemocnice Bulovka, kde maminka umírala. Dočkala se ještě toho, že jí Karel stiskl ruku a rozloučil se s ní. Poté, co maminka zemřela, odvezla Zdena svého muže zpátky do divadla.

Ani ne hodinu po tragické ztrátě musel vystoupit na jevišti.

Projevil dostatek síly a zvládl to.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...