Za svoji slavnou filmovou scénu dostal Josef Somr málem pár facek!

Když začal studovat herectví, ztratil svoji lásku i kamarády.

Josef Somr

Za svoji hereckou kariéru vděčí Josef Somr (82) nejen velkému talentu, ale i několika šťastným náhodám. A také strýčkovi farářovi, který přemluvil jeho rodiče.

Ve slavném oscarovém filmu Ostře sledované vlaky hrál Josef Somr světáckého výpravčího Hubičku. Kromě pověstné scény s razítkováním nahého zadečku Jitky Zelenohorské (69) si roli užil i z dalšího důvodu: jako malý totiž chtěl u dráhy pracovat.

O výprasky prý nebyla nouze

Na svět přišel Josef Somr jako druhý z celkem tří bratrů. Dětství prožíval v malé obci Vracov u Kyjova. Nebyl to žádný med. Tatínek byl hodně přísný a Josef musel na jejich malém hospodářství tvrdě pracovat. „Tatíčka jsem znal jako nesmírně pracovitého, tam nebyla ani vteřina, natož minuta či hodina, aby nebyla vyplněna nějakou prací, na poli, na dráze. Neznal klid, jen pohyb a činnost, a totéž vyžadoval od okolí,“ vzpomínal na otce, kterému prý stačily dvě hodiny spánku denně. Výchova byla dost tvrdá a o výprasky nebyly nouze. Protože otec kdysi sloužil v armádě, věděl, že nesmí bít děti do hlavy, aby je neporanil. Na city tak byla doma maminka, ta ale kvůli svému muži dost zakřiknutá. To ostatně Josef také, kvůli rodinnému prostředí byl zamlklý a uzavřený ještě dlouho poté, co z něj odešel. Situace se ztížila v době, kdy se narodil třetí bratr – jedenáct let po Josefovi. On a jeho starší bratr si pak museli k dosavadní práci přibrat i péči o malého bratříčka. Zatímco na chvíle doma neměl budoucí herec vždy dobré vzpomínky, na rodnou vesnici nedal nikdy dopustit. „Když jsem šel po Vracově, každého jsem zdravil ‚Dobrý den, strýčku,‘ a ‚Dobrý den, tetičko‘, i když jsem vůbec nevěděl, o koho se jedná,“ uvedl. „Vracov je můj domov a vždy se tam rád vracím. Kdykoliv vidím v dálce vracovské topoly, srdce se mně sevře.“

Před kamerou předvedl i jihoamerický temperament.
Před kamerou předvedl i jihoamerický temperament.

Přihlášku mu vnutil kamarád

Do svých 14 let si Josef Somr myslel, že bude železničářem po otci. Šel studovat gymnázium. Technické předměty mu ale moc nešly, za to ho bavily jazyky. „Měl jsem na tyhle předměty výborné profesory. Ale možnost studovat je dál byla nulová,“ vzpomínal. „Kluk z Vracova na filozofické fakultě? A tak jsem šel po gymnáziu na rok do práce, pak že se uvidí. V místním družstvu jsem stloukal bedničky na zeleninu a byl jsem spokojený.“ O budoucnosti vynikajícího herce rozhodla vlastně náhoda. S kamarádem jezdil často do Brna. Jednoho dne zabloudili na malé náměstíčko, kde se nacházela Janáčkova akademie múzických umění. Josef měl za sebou nějaké ty ochotnické zkušenosti z Vracova – hrál s místními amatérskými divadelníky od čtrnácti let. Kamarád šel dovnitř a přinesl přihlášku. Josef ji vyplnil. „Za nějaký čas mě pozvali na zkoušky. Ty jsem udělal, a během měsíce, od stloukaných bedniček a nulové představy, co se mnou bude, se ze mě stal student JAMU,“ konstatoval. Pokud si ale myslíte, že z toho v rodné vesnici byla nějaká sláva, jste na omylu. Josef se totiž setkal s přesně opačnými postoji!

Venkovany ani hrát nemusel.
Venkovany ani hrát nemusel.

Jako by odjel na Aljašku

Skoro všichni ve Vracově se od něho svým způsobem odvrátili. Přišel o platonickou lásku, která mu řekla, že když půjde studovat herectví, už ho nebude chtít. Kamarádi, se kterými hrával fotbal a házenou, s jeho výběrem také nesouhlasili. Překvapivě byli proti i učitelé, kteří vedli ochotnické divadlo. Brali by herectví jako zábavu po práci, ale jako zaměstnání ne. A úplně nejhorší to bylo s rodiči. Nebýt strýčka faráře, tak by Josefovi jeho rozhodnutí neprošlo. Maminka za ním jela, aby synovi domluvil, ale když přijel, tak se postavil na jeho stranu. Řekl, že to je stejné jako být farářem a že Josef bude promlouvat k lidem a nabádat je, aby byli lepšími. Zakřiknutý kluk z venkova si pak těžce zvykal na Brno, kde mu tetička našla podnájem. „Odjezd z Vracova byl, jako by mě odvezli někam na Aljašku,“ přiznal. „Každý týden jsem jezdil domů, o víkendu bych tam nevydržel.“ Poté, co vystudoval, zažil poprvé svého otce dojatého a šťastného. Po slavnostním ceremoniálu mu dokonce tekly slzy. „Objal mě a dal mi pusu,“ líčil herec. „Já jsem myslel, že se snad muselo něco stát, nebyl jsem na to vůbec připravený, a pak jsem si uvědomil, že jsem mu asi opravdu udělal radost.“

Role princů ho minuly, ale pohádky už ne.
Role princů ho minuly, ale pohádky už ne.

To by se na dráze nestalo!

Hned první slavná filmová role přinesla Josefu Somrovi průšvih. U diváků a u kritiků ne, ti byli z Ostře sledovaných vlaků nadšení. On sám si natáčení také užil. „Neměl jsem problém uvolnit kolej před příjezdem nebo točit zabezpečovacím zařízením. To už jsem všechno dávno znal,“ konstatoval. Doma to ale pak bylo peklo! Věřte nebo ne, pro jeho rodiče to prý byl vůbec první film, který kdy v kině viděli. Sledovali tak svého syna, jak dělá věci, které pro ně byly nemravné – ono razítkování holého zadku mladší kolegyně. Otec prý přijel domů a cítil se ponížený, že by býval nejraději syna zfackoval. „Skutečně to neunesl, tvrdil, že něco takového by se na dráze nikdy nemohlo stát,“ popsal situaci herec. Také pro maminku, která každou neděli chodila do kostela ve slováckých sukních, to byl velký hřích. Syn se rodičům nelíbil ani v další velké roli, ve filmu Žert, kde si zahrál člověka, který se mstí svému nepříteli z mládí. Říkali mu, že nemá být tak zlý a že se má přece odpouštět.

Ostře sledovaný byl doma i Josef.
Ostře sledovaný byl doma i Josef.

Dva roky spal v šatně!

Po příchodu do Prahy se znovu cítil Josef sám, ale nabídku nedokázal odmítnout. „Dva roky jsem přespával v šatně, čekal jsem po hospodách, až se vyvětrá po představení, abych si tam mohl položit matraci. Když se za tím ohlédnu, měl jsem víc štěstí než rozumu, že jsem to ve zdraví přežil,“ prohlásil. Právě tak jsme ale měli štěstí my, diváci, kteří jsme za půl století viděli oblíbeného herce v desítkách krásných rolí!

V televizi hrál i se zdravotními problémy.
V televizi hrál i se zdravotními problémy.

Před čtyřmi roky se podruhé oženil

Co se týká žen, málo se ví, že Josef Somr se oženil už v době, kdy studoval v Brně JAMU. Manželství nevydrželo hlavně proto, že mladý pár musel bydlet s rodiči ženy. Většinu života pak prožil po boku herečky Zuzany Šavrdové (65), která byla o jedenáct let mladší. Před 5 lety ale bohužel zemřela na rakovinu. O rok později herec překvapil návštěvníky karlovarského filmového festivalu, když měl na ruce snubní prsten. Přiznal, že se oženil se sestrou své zesnulé ženy!

Své soukromí vždy přísně tajil.
Své soukromí vždy přísně tajil.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...