A vem si teplou šálu, Karle!

Nikdy si nepřál být hercem. Ale když už dostal šanci, chytil ji za pačesy. A během svého života se stal nezapomenutelnou legendou.

Nedá se říct, že by u Högerových bylo odjakživa jasno, co vlastně z malého Karla bude. Maminka mu ale čas od času zdůrazňovala, že se hlavně nesmí stát hercem. Ti podle ní končili jako alkoholici a lidi pokleslých mravů.

Také vás může zajímat ...

Dva roky učitelem

Maminka má vždycky pravdu a tudíž i Karel Höger tu svou dlouho poslouchal. Ačkoliv ho to přes všechna její varování táhlo na divadelní prkna, výhrůžky zabraly. A on zamířil na kantorskou dráhu.Po úspěšném absolvování Státního českého ústavu zamířil na dva roky za katedru do Lomnice u Tišnova.

Přeskočil jeden ročník

Jenže stará láska nerezaví, a tak se vydal na brněnskou dramatickou konzervatoř.Nebylo tak složité probudit jeho dosud spící herecký talent. Výsledek?

Když ukončil první ročník, šel rovnou do třetího.A navíc se sem tam objevil ve dveřích šéf některého z divadel, kteří se na talentovaného Högera přijeli podívat.Ten se projevil jako Moravák tělem a duší, a tak se hned po škole na osm let upsal Zemskému divadlu v Brně. Stěhoval se vlastně jen jednou.

To když v roce 1940 přijal angažmá v Národním divadle v Praze.Jemu zůstal věrný dlouhých 37 let.

Svěřte své nožky Hnátkovi!

V roce 1938 se poprvé ocitl před kamerou. Na Oscara to zatím nebylo, vždyť se jednalo o instruktážní film o pedikúře. Vyslovenou Högerománii pak vyvolalo jeho vystoupení v reklamním filmu pro firmu Baťa.Ochotnému prodavači s podmanivým hlasem Josefu Hnátkovi by své nožky svěřily stovky žen, které na základě reklamy doslova braly obchodní dům zmíněné firmy útokem.Důležité ale bylo, že si talentovaného herce konečně všiml někdo jiný.Filmoví režiséři.

Jako inženýr Prokop ve filmu Krakatit

Debutoval se slavnou Baarovou

Hned při svém debutu dostal společnost jako hrom. V romantickém melodramatu Za tichých nocí, v němž ztvárnil talentovaného hudebního skladatele Záviše Herolda, si jeho osudovou lásku Janu Radimskou zahrála Lída Baarová.Další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat. A nejenom na role filmové.

Höger svůj krásný hlas s radostí propůjčil pohádkovým postavám.Nezaměnitelným způsobem namluvil Kocoura Mikeše, Pejska a kočičku či příběhy známého loupežníka Rumcajse a jeho rodiny.

V jedné ze svých životních rolí ve filmu Romeo a Julie na konci listopadu se potkal s Danou Medřickou

Jste unaven, kolego

Jenže ne všichni měli Karla Högera v lásce. Nejlépe se to projevilo v dopise, který mu v únoru 1972 poslal jeho nadřízený, ředitel Národního divadla Přemysl Kočí. Vyjádřil v něm obavu z toho, že je jeho klíčový herec vyčerpán.A oznámil mu mimo jiné, že mu nebudou nadále povolovány mimodivadelní aktivity.Jelikož se vzápětí postaral o to, aby byl omezen i přísun velkých rolí v Národním, postavil národem milovaného herce do nelehké situace.

Do ředitelny s výpovědí

Za dalších pět let nevyhlášená válka v Národním vygradovala. To když Höger potkal na chodbě kolegyni Vlastu Fabianovou. Tedy spíš exkolegyni. Právě se totiž od ředitele Kočího dozvěděla, že už si v divadle nezahraje.Zásadový herec na to zareagoval okamžitě. Vyrazil do ředitelské pracovny taky.

A v ruce nesl výpověď.Na kalendáři si tenkrát mohl přečíst datum 2.května.

Pamatujeme si ho i ze seriálu Byl jednou jeden dům

Je to „jen“ infarkt

Odpoledne už jel natáčet nový seriál.V Nemocnici na kraji města dostal hlavní roli – postavu primáře Sovy. Už tehdy se necítil zrovna nejlépe. A ráno 3. května to nebylo o moc lepší. Proto mu jeho lékař doporučil, aby si zašel na Karlovo náměstí.Tam, kam chodíval na kontroly se srdcem.

Když tam ráno 4.května za ním přišla manželka, uklidňoval ji, že se nejedná o nic hrozného.Je to „jen“ infarkt, Za pár dnů ho bude mít doma.

Poslední slova jako od maminky

Sotva však dorazila do bytu, rozřinčel se telefon.Volali z nemocnice. Má rychle přijet. Karlu Högerovi se náhle hodně přitížilo. Navečer už nebyl mezi živými. Mezi posledními, kdo při obřadu přistoupil k jeho rakvi, byla Vlasta Fabianová.

Připomněla mu větu, kterou mu jako malému klukovi tolikrát říkala jeho maminka.„A vem si teplou šálu, Karle.Jedeš na dlouhou cestu!“ .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Staré dobré časy

V pestré nabídce měsíčníku STARÉ DOBRÉ ČASY čtenáři najdou vzrušující příběhy ze soukromí českých i zahraničních hereckých a pěveckých legend nedávné minulosti.

Komentáře

...