Aby dostala Jana Švandová roli v zahraničním filmu, musela několik týdnů brutálně flámovat!

Herečku Janu Švandovou (69) v mládí muži opouštěli. Později jim to začala oplácet. Svá první dvě manželství ukončila sama. V tom třetím ale už určitě zůstane!

Nestárnoucí Jana Švandová, která příští rok oslaví neuvěřitelnou sedmdesátku, zdědila životní optimismus i temperament po mamince. „Bývala v mládí velká krasavice, ale jako já se spíš za své křivky styděla,“ prozradila herečka. „A tak se upnula na muziku. Hrávala v dívčím orchestru na akordeon a doma si brnkala na klavír. Až do vysokého věku a přes všechny nemoci se stále učila něco nového.

Také vás může zajímat ...

Často nám to nadšeně přehrávala.

A doufala, že lásku k hudbě nám předá.“

V mládí pravidelně hrabala!

K muzice se snažila maminka Jany vést i její dvě sestry. Budoucí filmovou a divadelní hvězdu ale hraní na klavír nebavilo. „Cvičit stupnice? Na to já nebyla,“ přiznala. „O to byla maminka raději, že mě později viděla aspoň zpívat v muzikálech.“ Na konzervatoř nešla, protože snila o tom, že se bude v dospělosti věnovat archeologii.

Už jako malá milovala Egypt a pyramidy a v pubertě snila, že jednou objeví Tutanchamonovu hrobku. Nedaleko Pardubic, kde bydlela, se nacházelo velké slovanské pohřebiště. Tam mohla Jana alespoň částečně během školních let uplatnit svoji vášeň pro objevování minulosti. O prázdninách si tam chodila přivydělávat u vykopávek. Přihlásila se ke studiu archeologie na vysoké škole.

Šance byla malá, ale zkusit to musela. „Nedostala jsem se tam,“ konstatovala. „Zas tak hluboké znalosti jsem neměla a navíc tehdy brali jenom tři lidi.“ Našla si práci v ústavu geodezie a kartografie. Rozhodně ale v kreslení map neviděla budoucnost.

A pak se jednoho dne dozvěděla o konkurzu v místním divadle.

Kostýmní role zdůraznily její půvab.
Kostýmní role zdůraznily její půvab.

Trápily jí velké vnady

Pardubické divadlo hledalo mladé dívky do muzikálu Líbej dál. „Bylo mi osmnáct, byla jsem mladá, pěkná, tak jsem se přihlásila,“ uvedla Jana. Setkala se přitom s herečkou Věrou Galatíkovou (+69). Ta jí jednou zastavila a doporučila jí, aby zkusila jít na brněnskou JAMU – prý jí pomůže s přípravou na zkoušky. Stalo se a Jana se na školu dostala.

Oproti původním životním plánům tak stejně pokračovala v rodinné tradici: jak maminka, tak tatínek byli herci a operetní zpěváci. Atraktivní blondýnku trápila jen jedna věc, která nám dnes může připadat divná: její ženské přednosti. „Mít třeba bujné poprsí nebylo dřív moc v módě.

Jako mladá jsem se proto často hrbila, aby nebylo poznat, jak jsem vyvinutá,“ vyprávěla a dodala perličku navíc: „A když i k nám dorazil trend odhalených vnad a já si konečně vzala odvážný dekolt, napsali o mně, že mám poprsí umělé.

To mě tehdy dost urazilo.“ Svůj půvab a přitažlivost si Jana Paulová každopádně udržela po celý život – vždyť v sedmačtyřiceti letech nafotila odvážné snímky pro magazín Playboy. Výsledku se trochu bála a měla domluveno, že kdyby fotky byly špatné, tak nevyjdou.

Dopadlo to skvěle a všichni viděli, že i žena před padesátkou může vypadat k světu.

Příroda Janu obdarovala nejen ženskými tvary, ale i pěknou tváří.
Příroda Janu obdarovala nejen ženskými tvary, ale i pěknou tváří.

Rozchod přišel po mejdanu

Je jasné, že na přitažlivou blondýnku vždycky letěli muži. Na gymnáziu chodila do třídy s Jiřím Bartoškou (69), ale s tím jí vždy spojovalo jen pevné kamarádství. Zamilovaná tam byla do jiného mladíka, štíhlého, kudrnatého bubeníka z jedné kapely. Nevěděla, že střídá holky jako na běžícím pásu. Pak se navzájem ztratili z očí.

Viděla ho znovu až za dvacet let, kdy na ni čekal po představení v Činoherním klubu. Nepoznala ho. „Byl tlustý a bez vlasů a já ho poznala až podle úsměvu,“ líčila. Docela se zděsila toho, co s ním dvacet let udělalo. V mládí Janu muži spíše opouštěli, což jim – dle vlastního vyjádření – později tak trochu vracela.

Jeden vytoužený objekt, připomínající Omara Sharifa (+83) jí emigroval do Německa, kvůli jistému Italovi zase chtěla spáchat sebevraždu. Málem se provdala do Švýcarska. Do cizince se zamilovala v Německu, kde byla navštívit sestřenici. Z diskotékové známosti vznikla láska. „Měli jsme ohlášky a chystali svatbu,“ popisovala vztah, který měl ale rychlý konec.

„Přijel za mnou nečekaně na kolej a my jsme zrovna byli po mejdanu, kluci u nás spali, vedle mě ležel jeden spolužák. Nic nebylo, jen byli líní jít v noci do svých pokojů. Můj ženich se objevil ve dveřích a vztah ukončil větou ´C ́est fini´ Od té doby jsem ho neviděla.“ Chvíli toho litovala, ale dnes si říká, že kdyby se tehdy skutečně provdala, těžko by se ve Švýcarsku stala oblíbenou herečkou.

V komických rolích uplatnila svůj nadhled.
V komických rolích uplatnila svůj nadhled.

K nevěře se vždy přiznala!

Manželskému slibu se ale Jana nakonec v životě stejně nevyhnula a vyslovila ho dokonce třikrát. Nejprve se jejím životním partnerem stal producent Oldřich Mach (71). Na rozvodu se prý podepsala i její tehdejší tchyně, která se Janě příliš snažila řídit život. Následoval plastický chirurg Hubert Topinka, se kterým měla syna, pojmenovaného po otci.

A do třetice všeho dobrého je to manžel současný, developer Pavel Satorie (66). S ním, jak říká, už zůstane napořád. Pokud byla v předešlých vztazích nevěrná, nikdy to dlouho nezapírala. „Přiznala jsem to, vztah ukončila a odešla za tím, do koho jsme se zamilovala,“ prohlásila. „Nepěstovala jsem paralelní vztahy, takže jsem nebyla potvora.

Jsem přesvědčená, že žena si najde nového muže a balí kufry, když není ve vztahu spokojená, něco jí vadí.“ S Pavlem se seznámila úplnou náhodou. Šla s kamarádkou do restaurace. Přítel kamarádky si přivedl známého a to byl právě její budoucí třetí manžel, což samozřejmě ještě netušila.

Vdávala se v jednapadesáti letech, ale díky svému vzhledu vypadala jako poměrně mladá nevěsta.

S třetím manželem už zůstane!
S třetím manželem už zůstane!

Zahrála si s velkými hvězdami!

Málokterému českému herci nebo herečce se podaří zahrát si po boku opravdu velkých světových hvězd. Jana to štěstí měla hned několikrát, díky své schopnosti mluvit dobře francouzsky. Naučila se to zamlada: nejprve pracovala jako au-pair v Belgii. To se psal rok 1968 a Jana hlídala dvě malé děti. Vrátila se domů hlavně proto, že se dostala na JAMU.

Později, když byla v budějovickém divadle, naskytla se možnost stáže ve Francii. Podmínkou byla alespoň částečná znalost jazyka, což Jana splňovala. Díky těmto zkušenostem se pak mohla postavit před kameru například s Annie Girardot (+79) v jednom francouzském seriálu. Annie tam hrála vězenkyni a Jana dozorkyni. „Byla velmi bezprostřední,“ uvedla česká hvězda.

„Mě u těchto velkých evropských herců vždycky překvapí, že si nehrají na takové hvězdy jako ti herci američtí.“ Totéž platilo i o slavném herci a šansoniérovi Charlesi Aznavourovi (92). S ním si měla zahrát vyléčenou alkoholičku, ale na to působila až moc svěže. Čekalo jí proto několikatýdenní povinné flámování, než byli francouzští tvůrci s jejím „zdevastovaným“ vzhledem spokojeni.

Zdá se, že pro nestárnoucí krásky, plné energie, je mnohem větším problémem působit opotřebovaně, než tomu bývá naopak.

Co by za to spousta žen dala, kdyby vypadala krátce před sedmdesátkou tak báječně, jako Jana Švandová!

Věkový rozdíl? Není moc znát!
Věkový rozdíl? Není moc znát!

Vnučky už má doma

Velké starosti měla Jana se svým synem. Z toho se totiž stal humanitární pracovník, který se pohybuje i v nebezpečných oblastech. Jana o něho měla nejprve strach, ale později se do některých zemí vydala za ním a pochopila, že jeho práce má smysl a výsledky. Syn si našel v zahraničí i stejně založenou partnerku, se kterou má dvě dcerky.

Naplno si ale Jana mohla vychutnat svoji roli babičky až letos, kdy se syn s rodinou vrátil z Pákistánu, kde delší čas pobýval.

Sama ale v rozhovoru přiznala, že je spíše babičkou „rozmazlovací“ než „hlídací“.

Za snachu má Angličanku.
Za snachu má Angličanku.

Ze StarDance musela odstoupit

Před 10 lety si získala Jana přízeň televizních diváků také účastí v taneční soutěži StarDance. Vypadalo to, že by se mohla dostat hodně daleko, protože dostávala hodně hlasů. Bohužel jí ale zastavila smutná událost v rodině. „Bylo to v době, kdy mi umřel tatínek,“ vysvětlovala. „Stalo se to v úterý, v pátek měl pohřeb a já do toho měla v sobotu přímý přenos.

Musela jsem požádat diváky, aby mi přestali posílat hlasy, a ze soutěže jsem odešla. Někdy si zpětně říkám, že jsem možná měla vydržet a StarDance dokončit.

Jenže jsou hranice, přes které zkrátka jít nemůžete.“

Kdo ví, možná by bývala vyhrála.
Kdo ví, možná by bývala vyhrála.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...