Ach, ta láska nebeská

Než se k sobě Eva Pilarová s Janem Kolomazníkem dostali, uplynulo v řekách hodně vody. Byla to dlouhá a složitá cesta, ale za tu námahu stála. Na jejím konci byla – láska.

Jedna z jejích nejznámějších písniček se jmenuje Je nebezpečné dotýkat se hvězd. A to je vlastně i důvod, proč se potýkala s tolika problémy v osobním životě. Muži, do kterých se zamilovala, nedokázali setrvávat po boku hvězdy.

Neuměli žít s úspěšnou ženou. Jenomže Eva Pilarová přece nemohla za to, že se narodila se zlatem v hrdle a hlasovým rozsahem tři a půl oktávy. Přitom zprvu tomu nic nenasvědčovalo, tatínek byl krejčí, maminka švadlena.

Ale dědeček hezky zpíval a maminka s tatínkem zase dbali na dceřino hudební vzdělání. Rodačka z Brna hrála na klavír, věnovala se sborovému zpěvu, vystupovala v dětském sboru brněnského rozhlasu. Na Prahu by se bývala neodvážila ani pomyslet, nesměla dokonce ani studovat na konzervatoři.

Také vás může zajímat ...

Eva Pilarova

Rodiče trvali na tom, že dcerka musí vystudovat nějakou „pořádnou“ školu, tou byla čtyřletá Vyšší hospodářská škola. Jenže poté se Eva přihlásila na JAMU a tam už na ni čekala první, nikoli však šťastná láska, kontrabasista Milan Pilar.

Díky němu se ovšem dostala do pražského Semaforu. Přijali ji ihned, i když si z ní dělali legraci kvůli brněnskému přízvuku a tvrdili jí, že ji vzali především proto, že má hezké nohy. Ve skutečnosti byli Jiří Suchý, Jiří Šlitr či dirigent Karel Vlach samozřejmě očarovaní nádherným hlasem.

Psal se rok 1960, krásná mladá zpěvačka se provdala za muže svého srdce a odstartovala karieru snů. Alespoň to tak vypadalo. Vznikly nezapomenutelné duety s Waldemarem Matuškou Láska nebeská, Tam za vodou v rákosí a hity Že kočka není pes, Malé kotě, Oliver Twist.

Jakmile se Eva dostala mezi přední osobnosti tehdejší populární scény, její hvězda vylétla obrovskou rychlostí vzhůru, zatímco Milan „pouze“ hrál v orchestru. V roce 1962 emigroval. Synovi Milanovi byly pouhé tři měsíce.

Zpěvačka zůstala na všechno sama. Jako manželka emigranta se poprvé dostala do hledáčku státní policie. Trochu jí pomohla popularita a fakt, že manželství bylo později rozvedeno na dálku. Dveře na západ se jí však přesto pevně uzavřely.

Přišla další láska, znovu nešťastná. Pamětníci si možná vybaví Jaromíra Mayera, který se přes noc stal hudebním idolem. Zazářil s písněmi jako Hospůdko známá či Malý přítel z města N. Jenže Eva začala vítězit v anketě Zlatý slavík – vedle toho všechno ostatní bledlo.

Vzali se v roce 1968 v Paříži, do roka a do dne se rozváděli. Mayer si začal připadat jen jako módní doplněk své ženy. Co horšího, později emigroval do Kanady, což Evině pověsti u „vrchnosti“ zase ublížilo.

Už to vypadalo, že osobní život trojnásobné vítězky ankety Zlatý slavík bude navždy v troskách a že spřízněnou duši česká Ella Fitzgeraldová nikdy nenajde. Na opravdovou lásku si Eva musela počkat. Ale přišla! Objevila se silná osobnost, muž, který dokázal psychicky unést fakt, že žije se slavnou ženou.

Eva Pilarova, Felix Slovacek

Začalo to nenápadně. Seznámili se v Divadle Alhambra, o třináct let mladší Jan Kolomazník tam tančil, Eva zpívala. Nenásledovala obvyklá romantika: pozvání na kávu, pak na večeři při svíčkách s kyticí růží na stole.

Naopak. Zpěvačka jednou onemocněla těžkou angínou. Byl to právě kolega Jan, který jí přišel uvařit. Vyvenčil psa, nakoupil a staral se o nemocnou tak dlouho, až zjistila, že má v koupelně dva zubní kartáčky.

Když pak požádal Jan Kolomazník Evu Pilarovou o ruku, jejich společní kamarádi tomu nemohli uvěřit. Prorokovali, že vztah nevydrží ani, jak se říká, do švestek. Jenže zpěvačka poznala, že osud jí, sice až napotřetí, věnoval milujícího muže.

Chlapa do nepohody. Nikoho takového nikdy dřív nepoznala. Byl rozumný, rád vařil, bavilo ho se o partnerku starat, nežárlil na její práci. Zázrak století! A protože byl Jan Kolomazník takzvaně ze staré školy, rozhodl se vztah legalizovat.

Zpěvačka zprvu nechtěla o svatbě ani slyšet, a kdo by se divil. Dvě předchozí manželství skončila po krátké době katastrofou. Jenomže Evu dojímala jak Kolomazníkova žádost o ruku, tak i láska, kterou k ní cítil.

Původně ji totiž vůbec nenapadlo, že by spolu mohli chodit. Časem se z nich stali dobří přátelé a přátelství přerostlo ve velkou lásku. Stvrdili ji v polovině osmdesátých let manželstvím, aniž tušili, jak těžká zkouška je oba čeká.

V revolučním roce 1989 přišel i velkolepý pěvecký comeback. U příležitosti svých padesátých narozenin vyprodala Eva Pilarová Lucernu. Cítila zvláštní únavu, nijak se však neznepokojovala, přisuzovala ji tomu, že příliš pracuje.

Následovala osudová dovolená v Alžírsku, na kterou zpěvačka vzpomíná se smíšenými pocity. Potkala zde léčitelku, která na Evě poznala, že má rakovinu. Ta se zdráhala uvěřit. Po návratu do Prahy odjela do nemocnice.

1970-eva-pilarova-jan-kolomaznik

Doktor diagnózu potvrdil. Eva se zhroutila. Jakmile se vzpamatovala, šla do kostela a modlila se. Když odcházela, jako by jí něco říkalo, že to dopadne dobře. Nejvíce se zalekla ve chvíli, kdy jí lékař oznámil, že vzhledem k ozařování možná už nebude zpívat.

Jenže bez ozařování jí prý zbýval rok a půl života. Manžel a lékaři ji nakonec přemluvili. S Janem Kolomazníkem uzavřela Eva dohodu, že na domácí půdě slova jako rakovina či ozařování nikdy nepadnou. Vyléčila se, jak sama říká, díky lékařům a léčitelům, díky víře v boha a manželovi, který se o ni staral jako o miminko.

Byla vzornou pacientkou, hned přestala kouřit. Jen jeden zákaz nedokázala respektovat – zákaz zpívání. Půl roku nezpívat, nařídili lékaři. Dvakrát to nedodržela, poprvé to prošlo, ale podruhé ji viděl zpívat v televizi sám primář.

Když se Eva Pilarová vyléčila, zdravotní problémy zase potrápily jejího manžela. A tak se, jak to má ostatně ve správném svazku být, starala naopak ona o něho. Jednou přišla neočekávaně domů a manžel se svíjel bolestí.

Ale že prý jde přesto tančit do Alhambry, kde zvedal nad hlavu tanečnici. Zakázala mu to a volala pohotovost. Byla to slinivka. Doktor říkal, že ho tím zachránila. Kdyby prý tanečnici zvedl, možná by to nepřežil! Za nejšťastnější období považuje Eva Pilarová současnost.

Pilarova Eva
Pilarova Eva

Dělá už jen to, co dělat chce. Je šťastná, když může být s Janem na chalupě, procházet se po okolí ve starém svetru a v gumácích. Chodí k nedaleké kapličce, vždycky tam nese květiny. Stává se, že občas potká nějaké turisty.

Šeptají si, nejsou si jistí, ale pak na nich obvykle vidí, že usoudí, že ta ženská v gumácích uprostřed pole opravdu nemůže být Pilarová. Tento způsob života Eva kombinuje s prací, s koncerty. Pokud se někomu v šestasedmdesáti podaří, že může takhle žít, a s milujícím manželem po boku, je to velké štěstí.

.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...