Své místo měly v kosmetice našich předků samozřejmě byliny. A ty jarní mají největší moc. Které patřily k těm nejdůležitějším v toto období?
Velmi oblíbený byl heřmánek pro své protizánětlivé účinky. Ženy jej používaly na pleť se sklony k zánětům, užíval se ale rovněž na choulostivou dětskou pokožku. Dodnes je heřmánek častou přísadou dětské kosmetiky. Obklad z heřmánku zklidní opuchlé oči a zarudlou pokožku.
Dalším i dnes rozšířeným zvykem je proplachovat vlasy výluhem z heřmánku, který zesvětluje. Své místo v lidové kosmetice má také kopřiva. Je bohatá na vitamin C a vitaminy skupiny B, obsahuje minerály, kyselinu mravenčí, octovou, křemičitou a také serotonin.
Jako plevel nikomu nepůsobí velkou radost, nicméně naši předkové věděli, jak cennou bylinou je. Silné výluhy (spařuje se dvojnásobné množství byliny než u přípravy čaje) si proplachovali vlasy. Výluh odmašťuje, zbavuje lupů a dává vlasům lesk. Kopřivu lze využít i v péči o pleť, pomáhá zejména při akné.
Na pupínky a svěží dech
Oblíbený byl také měsíček. Tato léčivá bylina hojí a dezinfikuje, zklidňuje a regeneruje. Platí na celou řadu kožních neduhů, jako je suchá pokožka, jizvy a strie. Léčí také rozpraskané rty a paty. Běžně se používal měsíčkový olej, který si snadno připravíte i v domácích podmínkách, a dále také měsíčková mast.
Na akné a pupínky také dobře fungovala mateřídouška ve formě obkladů. Kromě zánětů pokožky obklady pomáhají také jako analgetikum při onemocnění svalů či kloubů.
V neposlední řadě měla (a dosud má) své místo mezi kosmetickými bylinami šalvěj. Využívají se její listy i nať. V prvé řadě funguje jako přírodní deodorant, se šalvějí budete mít vždy svěží dech. Stahuje také póry a tím reguluje nadměrné pocení. Výborně se hodí na rozšířené póry a nadměrně mastnou pleť.
