Bojím se, že mě jednou sní!

Mám tři syny – čtrnáctiletého, šestnáctiletého a sedmnáctiletého. A k nim manžela, který nezůstává za našimi Otesánky pozadu.

Dokud to byla ještě miminka, nebo malé děti, nijak mi skutečnost, že jsem povila tři syny, nepřipadala ničím výjimečná.Ale teď, kdy kluci takřka naráz, vzhledem k malému věkovému rozestupu, dosáhli věku, kdy dospívají, došlo mi, co jsem si to vlastně porodila. Mám doma tři Otesánky, kterým zdatně sekunduje můj manžel, chlap jako hora s patřičnou spotřebou.

Také vás může zajímat ...

Závodní kuchyně

Moje role matky se v posledních několika letech scvrkla na jedno jediné poslání – fungovat jako zdatná kuchařka s nevyčerpatelnou fantazií a ochotou vyvářet, servírovat, mazat rohlíky, klohnit polívky, hňácat pomazánky a vařit „óóóbrovské knedlíky a španělské ptáky“.Nikdy bych nevěřila, že budu schopná proměnit naši panelákovou kuchyň na velkovývařovnu pro regiment hladových kadetů.

Nakupuje se u nás jednou týdně v neuvěřitelném množství, dokonce jsme kvůli tomu pořídili další mrazák, abych měla kam ukládat zásoby.

Jak dlouho ještě?

Ráno k snídaní u nás padne třicet rohlíků, přičemž já sním skromně jeden. Knedlíky vařím v prádelním hrnci, omáčku v pětilitrovém kastrólu, když si omladina přeje kuře, peču tři naráz. Mléka kupujeme po kartónech, koláče a buchty peču na dva plechy a často se stane, že než vyndám z trouby ten druhý, první už je snědený.

Někdy jsem z toho utahaná a říkám si, kdy se kluci konečně „dovyvinou“ a začnou se stravovat normálně.Ale když tak koukám na ty jejich rachitické postavy, mám obavu, že to ještě potrvá.

A když se podívám na manžela, propadám panice, že to jejich pažravé období neskončí nikdy.

Uteču do světa!

Tuhle mě napadlo, že bych aspoň nejstaršího poslala po škole do světa na zkušenou.Jak jsem se ale zmínila, že by mohl po maturitě vyrazit za štěstím, se zlou jsem se potázala. Bojím se, že jsem ty kluky pořádně rozmazlila, a oni se mi z domova nehnou, protože nejlépe je, jak se jednohlasně shodli, u maminky.Tak mi ti hladovci nejspíš ještě dlouho doma zůstanou, a já se jen bojím, že to nevydržím.

Přiznávám, že mě už napadly i myšlenky na útěk z domova a nový život někde v cizině, kde mě ti čtyři nikdy nenajdou.

Alena (47), Mikulovsko .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...