Můj kousek štěstí

Budoucí tatínek je hnusný proutník

Když přivedl konečně mou Jarku do jiného stavu, najednou jí zahýbá!

Mladí se o miminko snažili spoustu let. A když se věc konečně má podařit, zkazí ten zázrak nevěra Jarčina přítele. Jsem zoufalá a dcera brečí.

Moje jediná dcera Jaroslava je v jiném stavu. Už bude co nevidět rodit a já se moc těším na miminko. Jenomže to těšení má jeden podstatný háček.

Tatínek dítěte je známý, o to by nešlo. Nejenže se k autorství hlásí, ale tváří se, že se na dítě těší. Má to být holčička. Říká se, že chlapi chtějí mít hlavně kluka, ale Petr, alespoň to tvrdí, to neřeší. S Jarkou se na miminko chystali několik let a nešlo jim to.

Úplně otočil

Chodili po všelijakých vyšetřeních a podstupovali nějaké terapie, ale Jarka přišla do jiného stavu kupodivu až když už skoro oba hodili flintu do žita. Jediný, kdo byl skálopevně přesvědčený, že Jarka miminko mít bude, byla kartářka a astroložka, ke které Jarka občas chodí.

Teď je ta paní Matylda za hvězdu. Jarka plakala štěstím, když se od doktora dozvěděla tu šťastnou zprávu. Teď pláče také, ale slzy radosti to nejsou… Tím se konečně dostávám k jádru věci. Vůbec nechápu změnu v chování Petra. Jakmile se dozvěděl, že je Jarka těhotná, přestal se o ni zajímat jako chlap a naopak svou pozornost zaměřil kamsi jinam.

To „kamsi“ mě děsí a mám silné podezření na jednu mladou holku v okolí. Viděla jsem je spolu na ulici a měli se k sobě hodně důvěrně. Změna v chování Petra se projevuje po všech stránkách.

Hlavně se najednou začal strojit, dbát na sebe, pořád se voní, chodí do fitness centra a snaží se, aby měl „figuru“, což nejen nikdy nedělal, naopak, byl to pecivál, byly dny, kdy nevstal z gauče, válel se u televize a cpal se nějakými buráky a brambůrky a zapíjel to pivem. Fuj. Není divu, že Jarka měla takový problém do toho jiného stavu přijít…

Ona se ho ještě zastává!

Ale to je minulost. Teď je z něj nový člověk, kdybych na něj neměla vztek, řekla bych, že to je atraktivní chlap. Ale co je to platné, teď má čekat rodinu, tak se má přece soustředit hlavně na příchod toho maličkého a ne někde lítat za ženskými. Jarka dlouho dělala, jakože nic nevidí.

Nebo skutečně nic neviděla? Tomu nevěřím, snad není slepá… Rozhodně se ale jako slepá tvářila, kdy jsem si s ní jednou v kuchyni sedla a začala jí vykládat, co vidím a co jako ženská neomylně cítím.

Petr byl zrovna pryč, prý v posilovně, tam chodí každé úterý a čtvrtek, ale vrací se po půlnoci, já tedy nevím, která posilovna má tak dlouho otevřeno… No, tak jsem Jarce říkala: „Nebuď husa, podívej se na něj, co se s tím chlapem stalo, to přece není normální.

On se na tebe vykašle, půjde za nějakou dvacetiletou, to nesmíš dopustit, dělej s tím něco, houkni na něho, ať se vzpamatuje.“ Tak se mi Jarku podařilo jenom rozbrečet, ale pořád se tvářila, že její Péťa je nevinný, že mu to teď jen sluší a že to je všechno tím, jak se těší na miminko.

Každý vidí
hlavně vilu

No, do měsíce už měla růžové brýle dole, ale stejně mi sdělila, že ten jeho románek nemusí mít dlouhého trvání, tak ať si ještě tedy užije, ona, Jarka, má teď jiné starosti, nemůže a nesmí se rozčilovat, ještě by o miminko mohla nakonec přijít. To jsem musela souhlasit.

Od té doby jsem ji nechala být, jen na Petra jsem jako saň. Stala jsem se tchyní, jak má být. Rázná jako metr, když tohle holce nejde… Jsme dvě holky v baráku, za chvilku budeme tři, a tak se tu chlap prostě má dobře. Asi hřeší na to, že můj Vilém je už dlouho nebožtíkem a já si nového chlapa nepřivedla. A přivést ani nechci.

Zájemci by přitom byli, o tom nemám žádné pochyby. Jenomže každý, myslím, vidí hlavně velký barák, do kterého by se nastěhoval. To by se jim líbilo! Mám silné podezření, že stejnou motivaci měl i náš slavný Petříček, když se s Jarkou seznámil.

Sám měl holý zadek, že to tak musím říct, a tady si užívá našeho dokonalého servisu. No… mého tedy už moc ne, dávám mu, jak říkám, najevo, že záletníkovi u nás pšenka nepokvete. Kdyby jen tak žil Vilém, ten by se na to podíval! To by chlap!

Zamlada byl samá holka, byl to svobodný chlap, tak co by ne… Ale když si mě vzal, byl vzorem ctnosti. Ptala jsem se nenápadně chlapů, co s ním jezdili na montáže, a prý že snad ještě neviděli tak upjatého a netečného chlapa, pokud jde o cizí ženské. Že prý se na žádnou ani nepodívá, je samá práce a chodí v osm hodin spát, zatímco ostatní jdou do baru.

Po kom
ta holka bude?

Zato teď to tedy máme! Proutník to je, ten Petr. Dostal se do baráku a teď se bude pelešit někde na záletech, jako že má vystaráno. A Jiřinka se má každý den narodit. Tedy já říkám Jiřinka, chtěla bych, aby měla jméno po mé mamince, ale oni že prý mají připravenou Dagmar.

Jako že po té princezně Xenii z toho televizního seriálu, jak ji ta známá herečka tak věrohodně hrála. To se mi moc nelíbí, co když bude mít taky takovou povahu? Navíc ta herečka prý taky nemá hluboko do láhve, víte jak to myslím, tak to by tak ještě scházelo! Všem problémům se má předcházet, jak jen to jde, a na všechno, co se může stát, se má pamatovat. Nějak jsme to v případě Petra zanedbali a tady to máme…

Věra (57), Brno

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden