Čekala dlouho na toho nepravého

Dcera neměla nikdy v lásce štěstí, nebyla atraktivní ani vtipná. Chytla příležitost za pačesy, a to se jí vymstilo.

Říká se, že rodiče by neměli zasahovat do vztahů svých děti, ale já se už nemohu dívat, jak si naše dcera systematicky ničí život! Zanedlouho jí bude čtyřicet, a ještě do nedávna byla panna. Nikdy neměla žádného kluka ani přítele, stranila se kamarádů a soustředila se hlavně sama na sebe.

Také vás může zajímat ...

Ačkoli to někomu mohlo přijít divné, nám připadalo přirozené, že žila stále s námi ve společné domácnosti.Situace se však ze dne na den změnila. Anežka se totiž seznámila s jedním mužem. Nevíme, čím přesně ji okouzlil. Možná prostě jen tím, že byl první.

Našli si společné bydlení a ona nedbala rad zkušenějších kamarádek a celé naší rodiny, a zcela zaslepeně se okamžitě provdala.

Využil příležitosti

„Mami, tak já už jsem vdaná paní,“ sdělila mi šťastně moje Anežka a já nevěděla, jestli mám mít radost nebo strach. Celá dlouhá léta jsme totiž s manželem doufali, že naše jediná dcera potká ve svém životě toho nějakého pořádného chlapa, vdá se jako každá jiná a na svět přivede vnoučátka, která nás budou těšit.Anežka nikdy v ničem nevynikala a nebyla ani příliš hezká.

Snad proto byla tak dlouho sama. René byl její první kluk a poznali se vlastně náhodou. U pokladny v supermarketu se jí jednou vysypala peněženka.Za ní stál náhodou mladý muž, který hbitě vyskočil a rozkutálené peníze pomohl dceři sesbírat. Zřejmě si hned všiml, že jich není málo, a proto pozval Anežku na kávu. Vypadal docela normálně.

To, že nemá práci ani peníze, a že má dvě nemanželské děti a dluhy kam se podívá, se bohužel dozvěděla až příliš pozdě.Láska jí poblouznila a pár týdnů na to mu před oltářem řekla své ano.

Jednou nohou v base

Když dceři však dva měsíce po svatbě suše oznámil, že právě podepsal úvěr na milion a půl, který nutně potřebuje, málem omdlela.Nezaplatí-li výživné na děti, které si kdysi upekl, hrozí mu kriminál! Anežka byla, asi bohužel i kvůli naší výchově, příliš naivní a důvěřivá. Kromě slz a útěku zpět do rodného domu jí nenapadlo nic lepšího.Manžela nechala ve svém bytě. Patří mu totiž polovina.

Stejně jako jí patří polovina jeho nemalého dluhu. Máme sice dobré právníky, obávám se však, že už to naší dceři nepomůže. Ztratila totiž nejen peníze, ale hlavně víru v pravou lásku. Uděláme pro naše jediné dítě maximum, její raněnou duši ale vyléčit nedokážeme.

Vytoužených vnoučátek se už nejspíš nikdy nedočkáme.

Julie (67), Lovosice .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

reklama