Udělala jsem vše pro to, abych jí to lépe placené místo vyfoukla před nosem a ona musela z firmy odejít.
Byla jsem krátce po škole a zajímalo mě jediné. Toužila jsem najít si dobrou práci, začít vydělávat peníze a postavit se na vlastní nohy. Snad i proto jsem se nebála žádné práce a hledala, kde se dalo. Nastoupila jsem jako prodavačka do prodejny s nábytkem a těšila se z toho, že se ze mě stala dospělá zaměstnaná žena. Kolegové a kolegyně nebyli špatní. Snažili se mi pomáhat a byli ke mně hodní. Jak už to ale bývá, vždycky se najde někdo, kdo člověku nesedne. A takový člověk se objevil i tady. Moje kolegyně Zdena byla velmi ctižádostivá a já jsem svým příchodem začala ohrožovat její pracovní pozici. A tak začaly na pracovišti vznikat třecí plochy. Nejdřív jsem byla tichá a všechny její výtky jsem se snažila ignorovat. Bylo to ale pořád něco. A já nikdy nebyla uťápnutá holka, proto jsem si řekla, že to takhle nechat nemůžu.
Hledala jsem její chyby
Zjistila jsem, že Zdena čeká na povýšení a já byla jediná ze všech prodavačů, kdo měl maturitu. Proto se mě začala bát. S tímto zjištěním jsem si uvědomila, že bych na vyšší pozici obchodnice měla podstatně vyšší plat. A peníze navíc se mi náramně hodily. Rozhodla jsem se proto, že začnu dávat veliký pozor a pokusím se upozornit na sebemenší chybu, která by mohla mou nepříjemnou kolegyni kompromitovat. Stačilo se jen pořádně porozhlédnout a hned jsem měla několik připomínek. Protože byla nervozní, nechávala za sebou spoustu chyb a nedostatků. Abych si svůj postup zajistila, zbývalo jediné. Jít žalovat šéfovi! Nikdy jsem taková nebyla, ale řekla jsem si, že tuhle příležitost musím chytit za pačesy. Upozornila jsem svého nadřízeného na nalezené chyby a zmínila jsem se také o tom, že se tomu nemůže divit, když Zdena nemá na rozdíl ode mě základní znalosti účetnictví. Šéf se rázně zvedl od svého stolu a zamířil za Zdenou. Když jsem jí za pár minut viděla, jak si balí svých pět švestek a z našeho obchodu odchází, bylo mi jí líto. Mou lítost však vzápětí vystřídala radost.
Nakonec jsme kamarádky
Šéf si mne za několik minut zavolal a na rovinu se zeptal, zda bych o místo měla zájem já. Samozřejmě jsem souhlasila a následující den jsem už seděla v jiné kanceláři a podepisovala pracovní smlouvu s mnohem lepším finančním bonusem. Dosáhla jsem toho, co jsem chtěla, ale spokojenost mi dlouho nevydržela. Měla jsem práce nad hlavu a začínala jsem pociťovat, že Zdena, která byla šikovná, v naší firmě hodně chybí. Ze své pracovní pozice jsem měla možnost volit si své podřízené, proto jsem se rozhodla zoufalou Zdenu, která po vyhazovu marně sháněla práci, oslovit. Možná tomu nebudete věřit, ale Zdena byla mou nabídkou nadšená a když se mi podařilo přemluvit šéfa, vrátila se do naší firmy zpět. I když si Zdena nikdy maturitu nedodělala, za dva roky postoupila i ona na podobnou pozici jako já a obě jsme byly velmi spokojené. A naše své staré spory jsme hodily za hlavu.
Karla (43), Otrokovice .
