Vytrestala jsem pořádně sousedku

Objednané zboží mi domů nepřišlo a dopisy se záhadně ztrácely. Potom jsem zahlédla sousedku, jak mi vybírá schránku a všechny lístky si srká do kapsy.

Od té doby, co špatně chodím, jsem se naučila téměř všechno objednávat po internetu. Poradila mi to vnučka a já si tuhle možnost nemohla vynachválit. A tak jsem vždycky vyslídila nějaké akcičky a objednávala.

Jenže, potom se všechno změnilo. Na objednané zboží jsem se těšila marně, nic nepřišlo. „To snad nemůže být náhoda? Vždyť se to stalo už poněkolikáté!“ stěžovala jsem si vnučce a ona pojala podezření, že něco dělám špatně.

Sousedka mi vykrádala schránku

„A babi, neklikla jsi někam jinam? Určitě jsi tu objednávku odeslala? A zadala jsi kód?“ otázek měla spoustu, až jsem znejistěla. Je to určitě moje vina, vždyť už ani pořádně nevidím! Tak jsem ji porosila, aby mi všechno ukázala znovu.

Pod jejím dozorem jsem si objednala nějaké vitamíny a taky boty na zimu. No, a pár dalších maličkostí, když už jsme u toho počítače obě seděly… Napjatě jsem čekala, kdy konečně ve schránce uvidím lístek na poštu, ale nic.

Napadlo mě, že si počíhám na listonošku, zda něco neví. Třeba pošta přestala doručovat kvůli nedostatku zaměstnanců? Nebo mají rekonstrukci? Pomalu jsem se dostala ze schodů a to, co jsem uviděla, mi vyrazilo dech.

U mojí schránky stála sousedka a krátkou pletací jehlicí vyndávala nějaký lístek! Rychle ho schovala do kapsy.

Moje pomsta voňavá nebyla

Nikdy by mě nenapadlo, že to je taková potvora! Rozhodla jsem se jí vyléčit vlastní medicínou. A nebyla vůbec hezká! Do první krabičky jsem nasbírala v parku pár psích exkrementů.

Do druhé tři cihly. A do poslední maso v akcičce. Procházelo ještě týž den. Nechala jsem ho v teple pěkně pár dnů uležet! Potom jsem porosila vnučku, aby balíky poslala sousedce. Ale tím moje pomsta nekončila.

Tentokrát jsem jí vybrala ze schránky doručovací lístky já. Aby dostala upomínku a lekla se. Aby musela běžet na poštu, která je od našeho domu hodně daleko a pořádně se s těmi krabicemi pronesla. Všechno klaplo lépe, než jsem doufala.

Za pár dní jsem se dočkala. Sousedka táhla z pošty všechny tři balíky najednou. Na schodech se mi pochlubila, že za ně nic neplatila, prý je to nějaká výhra! Smíchy jsem málem omdlela! Jen škoda, že jsem nemohla vidět její výraz při rozbalování! Tolik štěstíčka najednou, co víc jsem si mohla přát!

Liběna T. (61), Beroun

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden