Záhada, nad kterou zůstává rozum stát. LEONA MACHÁLKOVÁ (50) je krásná žena, které by její věk jen sotva někdo hádal. O práci nemá nouzi a muži jí ochotně padají k nohám. Přesto je stále sama. Kde je problém? .
Oblíbená zpěvačka nedávno oslavila životní jubileum. Na dortu měla rovných 50 svíček. Když se na ni ale člověk pořádně podívá, hádal by jí minimálně o deset let méně. Přestože je na světě už půl století, vypadá skvěle a postavu by jí mohly závidět i o mnoho let mladší kolegyně. Modré oči, blond hříva a jemný úsměv jsou doslova lapačem na chlapy, zpěvačka je však už poměrně dlouho sama a muže bezostyšně odmítá. Nemůže snad zapomenout na milovaného BOŘKA ŠÍPKA (†66), který podlehl rakovině a s nímž má syna ARTURA (14)? Nebo v tom je něco docela jiného?
Měla sen o velké rodině
Ještě nikdy nestála v bílém před oltářem, přestože o tom léta snila. Přála si mít také velkou rodinu, kde by pobíhaly dvě nebo tři děti. Ani to se jí nesplnilo, a pokud se nerozhodne pro nějakou náhradní formu mateřství, už se jí to ani nesplní. Jediným potomkem, kterého si zpěvačka hýčká a miluje ho nadevše, je její syn Artur, kterého měla se zesnulým slavným architektem.
Ačkoli si je Machálková vědoma toho, že spoustu věcí v životě prošvihla, panice nepropadá a věří, že někde po zemi chodí muž, který by byl pro ni tím pravým a mohla by s ním v lásce zestárnout. Snad proto si tolik vybírá a „nežádoucí vzorky“ okamžitě odmítá. „Ráda bych poznala nějakého zajímavého chlapíka,“ netají se svou touhou. Potíž je prý v tom, že o ni mají zájem muži, kteří se jí zdají nevhodní. Zpěvačka prý čeká na onu pověstnou jiskru, která bohužel zatím u žádného z nápadníků nepřeskočila. „Realita je taková, že muži křešou, ale já nevzplanu,“ vysvětluje.
Smutek zahání prací
Samota a smutek samozřejmě občas padnou i na ni. Leona se proto snaží jakkoli zabavit, aby na svůj trpký úděl nemyslela. Chodí dvakrát týdně cvičit, hraje tenis, čte a navštěvuje hodiny zpěvu. K tomu všemu se stará o dospívajícího syna a pracuje. Snad si najde chvilku i na to, aby otevřela svou náruč někomu, kdo ji od neustálé samoty osvobodí.
