Antonín Slováček (77) přišel na svět ve zlínské čtvrti Malenovice. Na dětství vzpomíná rád. “Zůstal jsem tam až do osmé třídy, kdy jsem chodil do měšťanky.

Bylo to krásné. Chodívali jsme s kamarády na Malenovský hrad a na koupaliště Riviéra.” Když se tam teď vrací, nikdo mu neřekne jinak než Tondo. Pro zdejší není a nikdy nebude Felix. “Tato přezdívka vznikla až na střední škole,” vysvětluje umělec.

K hudbě ho vedla maminka, přála si, aby hrál na klavír nebo na housle, avšak syna to nebavilo. Ale když mu bylo patnáct, oslovil ho klarinet, doma sice žádný neměli, ale půjčil mu ho kamarád z konzervatoře.