Jana Boušková (66) byla velmi živé dítě, na což vzpomíná slovy: “Byla jsem dítě, co se potřebuje stále hýbat, se sestrou Evou jsme se často předváděly před známými nebo v rodinném kruhu. Ona byla víc muzikální. Měla lepší hlas i sluch.” Na dětství myslí ráda, považuje je za šťastné.

“Když jsem byla malá, bydleli jsme v Praze na Jezerce a vzpomínám, jak jsem v první třídě zpívala v kulturním domě sólově Kdyby byl Bavorov, co Prachatice… Měla jsem trému, ale strašně mě to bavilo. To byl můj hudební start,” vypráví s úsměvem. Potkalo ji tolik tragédií, že dnes už ví, co je