Dcera pražského klenotníka Rudolfa Janouška se odmala věnovala baletu a divadlu. Narodila se jako Vlasta Janoušková (+88), byla dítětem z dobře situované středostavovské rodiny. Od osmi let navštěvovala taneční hodiny primabaleríny Národního divadla, kde pak také dostávala dětské role v baletu, opeře i činohře. 

V roce 1942 musela zlatou kapličku opustit, a to nikoli kvůli menšímu vzrůstu, ten paradoxně nikomu nevadil. Do divadla přišlo anonymní udání, jehož pisatel se divil, jak je možné, že dcera Židovky vystupuje na první scéně. Následoval absolutní zákaz umělecké činnosti. Že dosáhne nezvykle malého vzrůstu, to bylo jasné už v době, kdy byla ještě dítě. Ještě v předškolním věku ji zkoušeli doktoři léčit růstovým hormonem, díky němuž Vlastička neboli Aťka skutečně povyrostla, ale o pouhý jediný centimetr. Kupodivu tvrdila, že jí výška sto dvacet centimetrů ani tak nevadí, daleko větší trauma měla z toho, co se přihodilo rodičům. Židovskou matku odvleklo gestapo v roce 1943, otce zatkli též, ač Žid nebyl. Aťka se domnívala, že se jim až příliš zalíbil jejich krásný, veliký byt v pražské Vodičkově ulici. Maminka se z Osvětimi vrátila, přežila pochod smrti z Ravensbrücku až do Prahy. Její kdysi sytě černé vlasy byly úplně bílé. Otec zemřel v Dachau v březnu 1945, dva měsíce před příchodem Američanů.