Herectví zlehčoval a mluvil o něm neuctivě. Říkával, že toto povolání člověku umožňuje, aby zůstal po celý život malým děckem.
Uměl žít. Rozhodně nebyl mrzout a škarohlíd, životem proplouval s úsměvem na rtech, i vážné věci bral na lehkou váhu. O vztahu mezi mužem a ženou prohlásil: „Recept na šťastné manželství je jednoduchý: Když se mýlíš, přiznej to manželce, když máš pravdu, mlč jako zařezaný. “Anebo řekl: „Všechny ženy sní o Casanovovi, kterého by měly jen samy pro sebe.“ Případně prohodil: „Flirt bez hlubšího úmyslu je jako jízdní řád, vydaný pro neexistující železnici.“ Evidentně toho o životě i o ženách věděl hodně. Jak by také ne, vždyť paní a dívky mu padaly k nohám. Marcello Mastroianni (†72) se narodil v září 1924 ve Fontana Liri, horské vesnici na půli cesty mezi Římem a Neapolí. Jeho kariéra začíná v roce 1938, kdy si zahrál několik malých vedlejších rolí. Herectví mu učarovalo. Vždyť o něm snil od dětství, byl to rozený komediant. Druhá světová válka však jeho rozlet zbrzdila. Statečně podporoval veškeré protifašistické snahy a často se musel ukrývat. Byl dokonce zajat nacisty a odvezen do pracovního tábora. Odtamtud se mu zázrakem podařilo utéct a do konce války se skrýval v Benátkách. Po otci ohnivý Ital, po matce mu v žilách kolovala běloruská krev. Prostě jdu a hraju Pro umělce zjevně skvělá kombinace.
