Každý občas udělá chybu. Někdo malou, někdo větší. Odsoudit někoho je snadné. Někdy je lepší postavit se k situaci čelem a najít v sobě sílu odpustit.
S manželem jsme spolu žili už osmnáctý rok, synové studovali na střední škole. Konečně jsme splatili všechny půjčky a těšili jsme se, jak budeme cestovat a užívat si jeden druhého. Měla jsem pocit, že svého partnera dobře znám, že jsem měla na muže štěstí. Vše se změnilo ve chvíli, kdy mi zavolala jistá žena.
Schůzka s cizí ženou
Sdělila mi, že se mnou prý musí co nejdříve mluvit, protože má pro mě zásadní zprávu. Nemám se však o tom zmiňovat před manželem, všechno chce nejprve probrat se mnou. Domluvily jsme si tedy schůzku hned druhý den v jedné kavárně v centru města. Byla jsem z toho setkání pořádně nervózní. V hlavě se mi honilo spoustu otázek.
Nemanželská dcera
V kavárně na mě čekala pěkná, upravená žena, přibližně o deset let mladší než já. Představila se mi jako Zdena a pověděla mi, že jí můj manžel prý odmítá vyplácet výživné na jejich pětiletou dceru. Jakoby do mě udeřil blesk, vůbec jsem tomu nemohla uvěřit.
V první chvíli jsem si myslela, že si vymýšlí, ale když se ta žena rozpovídala, vše do sebe najednou začalo zapadat – manželovy časté služební cesty před několika lety, podrážděné chování, narážky na to, jaké jsme my ženy manipulátorky.
Vůbec jsem nevěděla, co dělat. Žena přiznala, že se s mým mužem setkávali několik let, a když mu řekla, že je těhotná, hned všechno skončil. Jako ve snu jsem jí slíbila, že s ním všechno proberu.
Nezapíral
Hned ten samý večer jsem s tím začala. Zaskočila jsem Vladimíra tak, že všechno okamžitě přiznal. Prý se to celé odehrálo v době, kdy jsem se mu nevěnovala, řešila svou práci a problémy s naším synem.
Chtěl své chování za každou cenu nějak rozumně omluvit, ale to se mu nepodařilo. Řekla jsem mu docela jasně, že se musí k povinnosti platit alimenty postavit čelem a já se až poté rozhodnu, jak to s námi bude dál.
Vše se snažil napravit
Cítila jsem se velmi zraněná, podvedená a zmatená. Podivné období mezi námi trvalo skoro rok, celou dobu jsem to v sobě řešila. Naštěstí mám kamarádku psycholožku, která mi pomohla zorientovat se v problému.
Nebyla jsem si jistá, zda a kdy svému manželovi odpustím a zda s ním mám po tom všem zůstat. On si však sypal popel na hlavu, na dcerku začal platit a mě celé měsíce hýčkal.
Snad už mě znovu nezklame
Vykašlala jsem se na názory okolí a pomluvy sousedů. Došlo mi, že svého muže stále miluji a chci s ním i nadále být. Odpustila jsem mu a dala mu druhou šanci. Doufám, že mě už nikdy tak bolestně nezklame.
Alice O. (54), Ústí nad Labem
