Celý život toužil po svobodě, málem na to umřel, dnes poslouchá na slovo malou holčičku a cítí se šťastný.

Rodina Daniela Hůlky (53) byla trnem v oku komunistického režimu. Aby ne, pradědeček byl uhlobaron, a to se neodpouštělo. Dědeček byl v padesátých letech odsouzený k trestu smrti, z nějž se časem stalo doživotí.

Domů ho pustili umřít. Rovněž tatínek Daniela Hůlky skončil v sedmdesátých letech za mřížemi. Budoucímu opernímu pěvci byly asi tři roky, rodina mu hrozné tajemství neprozradila, tvrdili, že táta je na dlouhé služební cestě.

Malý Daniel se pravdu časem dověděl od kamarádky, se kterou se popral. „Když odcházel, byl to černovlasej a vysokej sportovec, když se vracel, byl to bělovlasej shrbenej pán, co vážil asi tak padesát kilo,“ vzpomíná zpěvák.

Hůlka starší zemřel v osmapadesáti letech na rakovinu. „Je to můj hrdina, můj vzor,“ zdůrazňuje Daniel. Když šel z pohřbu,