Dočasně jsem získala schopnosti, o kterých jsem nevěděla, že existují.
Kdysi jsem patřila mezi ty typy lidí, kteří se posmívají druhým za některé názory na věci mezi nebem a zemí. Připadalo mi, že člověk by se měl držet svého praktického rozumu a nepodléhat různým nesmyslům. Zejména moje starší sestra v tomto směru vynikala.
Naše hádky o účinnosti astrologie nebo magie sice nikdy nepřekročily hranice běžného škorpení, ale každá jsme si stála na svém. Potom přišel den, na který nikdy v životě nezapomenu.
Podivný příval energie
Trávila jsem tehdy celý týden sama doma, protože manžel odjel s kamarády do Norska na rybolov. Jezdíval tak pravidelně jednou za dva roky a já jsem mu tu možnost samozřejmě ráda dopřávala.
Pokud bych během té doby něco potřebovala, měla jsem možnost obrátit se na syna nebo na dceru, kteří bydleli se svými rodinami také v Brně. První večer jsem sama doma strávila odpočinkem a četbou. Druhý den byla sobota. Už od rána mi bylo divně.
Myslela jsem si, že na mě leze nějaká nemoc. Večer jsem tedy brzy ulehla do postele. Dlouho se mi však nedařilo usnout. Najednou jsem pocítila, jak moje tělo ztěžklo a zalila mě horká vlna. Nebylo to ale nic nepříjemného, připadalo mi, jako by mi do těla vstoupila nějaká silná energie.
Uvědomovala jsem si ji ale jen chvilku, pak mi konečně ztěžkla víčka a já jsem usnula. Když jsem se probudila, byla stále ještě noc. Mně ale připadalo, že je kolem mě spousta světla, i když jsem žádné nerozsvítila. Cítila jsem se zmatená. Potom jsem znovu upadla do spánku.
Odkud jsem to věděla?
Ráno jsem okamžitě po probuzení věděla, že je něco jinak, než předtím. Nejprve jsem se v tom ale nedovedla orientovat. V hlavě mi například neustále kolovala myšlenka, že můj muž má v Norsku nějaké problémy a že mi každou chvíli zavolá. Bylo to opravdu tak.
Za několik minut zazvonil mobil a manžel mi řekl, že měli na cestě k fjordům autonehodu. Naštěstí dopadla jen lehkým zraněním pro jednoho jeho kamaráda. Aniž by mi to řekl, hned jsem věděla, o kterého šlo, což manžela překvapilo.
Sdělila jsem mu rovněž, že se budou muset z nějakých důvodů vrátit zpátky dřív. Vůbec jsem nevěděla, kde se ve mně bere ta jistota, s jakou podobné věci říkám.
Během celé neděle jsem pak zjišťovala, že po oné divné noční příhodě jsem získala schopnosti, jakým jsem sama předtím nikdy nevěřila. Dokázala jsem předvídat budoucnost, ne roky dopředu, ale hodiny nebo dny ano. A když jsem pak vyšla na ulici, uměla jsem přečíst lidem myšlenky.
Zvláštní sen nakonec
První hodiny jsem si myslela, že se z toho asi zblázním. Potom jsem si ale začala ty zázračné schopnosti vychutnávat. Plánovala jsem si, jak hlavně manžela budu neustále překvapovat tím, co vidím dopředu i znalostí toho, co si myslí.
Můj zvláštní stav ale trval bohužel jenom jeden den. Večer mě rozbolela hlava, což jsem přikládala nahromadění všech těch dojmů za celou neděli. Upadla jsem do krátkého spánku. Jakmile jsem se probrala, pochopila jsem, že jsem na tom stejně jako dřív - tedy jako každý běžný člověk.
Ten dar předvídat nebo naslouchat myšlenkám lidí se ztratil. V noci se mi potom zdál zvláštní sen. Ocitla jsem se v něm v nějaké hale s mnoha dalšími lidmi. Jakási zářící bytost tam na pódiu přednášela o tom, že na světě jsou skutečně věci, kterým nevěříme a nerozumíme.
Občas někteří z nás dostanou na chvíli dar, kterým se o takových věcech přesvědčí. Věděla jsem, že k těmto lidem nyní patřím i já. Když jsem se pak o tom bavila se svojí sestrou, poprvé jsme se ohledně toho, co je za tímto světem, shodly!
Mirka N., (56), Karviná
