Každý člověk má své předem dané dispozice, které by měl znát a umět je využít.
Hodně dlouho mi v životě trvalo, než jsem si dokázala najít své místo. V mládí se hledá asi každý, ale já jsem tápala opravdu řadu let. Za to, že se mi nakonec podařilo zakotvit a prožít šťastné roky, vděčím astrologii.
Byla jsem moc tvrdohlavá
Většina lidí má o astrologii jednoduché představy. Čtou pouze obecné předpovědi a horoskopy, které někdy také platí. Důležitější ale je, že postavení planet v hodinu narození ukáže, v čem může člověk uspět a jakou cestou by se měl v životě vydat.
To je pevně dané, a když se někdo pokouší jít jinou cestou, většinou má problémy. Tenkrát jsem to ale nevěděla. Měla jsem přání, která se rozcházela s realitou. Byla jsem zabraná do knih o slavných umělcích a představovala jsem si, že jednou bude v učebnicích i moje jméno.
Také se mi líbilo, jak bohémský život spisovatelé nebo skladatelé často vedli. To ovšem nebylo v tehdejší době moc možné. Kromě toho jsem zjišťovala, že na spoustu věcí bohužel nemám takový talent, jaký by byl zapotřebí.
Stejně jsem si ale tvrdohlavě a naivně stála na svém. Poté, co jsem dosáhla plnoletosti, odešla jsem od rodičů i ze školy a začala žít volným a nevázaným životem.
Přítel mi připravil šok
Pokoušela jsem se proslavit se jako umělec, ale nešlo to. Mým obrazům se ostatní smáli, moje literární pokusy mi z redakcí vraceli. O peníze jsem se moc starat nemusela, žila jsem se starším přítelem, který za mě všechno platil.
Chodila jsem sice do práce, ale jednalo se jen o špatně placenou kancelářskou činnost. Šokem pro mě bylo, když jsem zjistila, že můj přítel má své peníze z kriminální činnosti. Začal hodně pít a byl podezřívavý, takže jsem se ho i bála. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby mě sám nevyhodil na ulici.
Týden jsem pak přespávala u jedné kamarádky. Nakonec jsem to vzdala a vrátila se poslušně k rodičům. Bylo mi dvacet let, neuměla jsem nic, neměla jsem maturitu a nevěděla, jak dál.
Nejlepší volba
Školu jsem dostudovala večerně, přes den jsem pracovala a cítila jsem se zklamaná a nedoceněná. V té době se můj bratr začal zajímat o astrologii. Tenkrát to nebylo tak jednoduché, za minulého režimu se jakékoliv podklady daly jen těžko sehnat.
Bratr se ale seznámil se starým pánem, který horoskopům opravdu rozuměl. Doporučil mi, abych za ním zašla. Prý se od něho dozvím, co mám vlastně v životě dělat. Příliš jsem tomu nevěřila, ale přece jen jsem to zkusila. Zjistila jsem, že ten starý pán je opravdu hodně zajímavý člověk.
Po chvíli rozhovoru se mi zdálo, že mi vidí přímo do duše. Vytvořil mi horoskop a důkladně ho rozebral. Došlo mi, že jsem se v životě vydala nesprávným směrem. Chtěla jsem uplatnit svoji energii a mít přitom volnost, ale myslela jsem si, že mi v tom pomůže umění.
Nejlepší volbou ale pro mě podle horoskopu bylo cestování. Pochopila jsem to, po maturitě jsem studovala ještě jazykovou školu a potom jsem dělala průvodkyni pro cizince. Jakmile se otevřely po listopadu 1989 hranice, našla jsem si uplatnění jako delegátka u jedné z prvních cestovních kanceláří.
Byla to krásná práce a přinesla mi pocit naplnění i spoustu setkání se zajímavými lidmi. Vdávala jsem se dost pozdě a mým manželem se stal klient z jednoho zájezdu. Prožila jsem krásný život a už jsem nikdy neměla problémy sama se sebou. Jsem šťastná a vděčím za to tomu, že jsem podle horoskopu kdysi poznala, jaká vlastně má být moje přirozená životní cesta.
Jana M., (60), Praha
