Hvězda Slunečné Tereza Brodská je mimořádně úzkostlivá. To je celkem obecně známo. Byla taková odjakživa a koronavirová pandemie to všechno jen zhoršila. V poslední době se Tereza cítí v ohrožení.
Ubezpečuje, že ve snaze chránit sebe i své blízké dodržuje svědomitě veškerá restriktivní opatření, a to i v průběhu natáčení. „I nás ve Slunečné neustále kontrolují, testují, to je správně,“ ujišťuje dcera slavných rodičů. „Nosíme roušky, jak jen to jde, ruce máme sedřené od dezinfekčních gelů.“
všechno jinak.">
Hlavně kázeň!
Sama Tereza chodí jen na natáčení, do obchodu a hned domů. „Ale že si někdo pořádá ilegální party a ohrožuje tím další, to mě vážně štve,“ rozčiluje se zodpovědná umělkyně.
Přitom právě ona miluje dobré jídlo a víno, tak ráda by si vyšla na dobrou večeři a skleničku kvalitního moku, ale ví, že to prostě nejde, a respektuje to.
Strachy bez sebe
Ač nepatří do rizikové skupiny, trápí ji noční můry. Po psychické stránce strádá. Aby toho nebylo málo, s její maminkou, legendární představitelkou Elišky Pomořanské z Noci na Karlštejně, to, opatrně řečeno, není růžové. „Jediné, co jsem pro mámu mohla udělat, byla vakcína,“ konstatuje s povzdechem dcera.
Jana Brejchová (81) pobývá v léčebně dlouhodobě nemocných v motolské nemocnici. Sama už se nemůže rozhodnout, zda se chce očkovat proti nemoci COVID-19, anebo nechce. Dcera rozhodla za ni. „Maminka je ležák, vlastně pořád leží a jen kouká. Už nevnímá okolní svět.
Má neurologický nález na mozku a na to žádné léky neexistují,“ vysvětluje Tereza, jaké trápení ji potkalo. Trvá to už sedm let, neboť nádherná blondýnka z filmu Hodíme se k sobě, miláčku? zkolabovala v roce 2013. Letos dvacátého ledna měla Jana Brejchová osmdesáté první narozeniny, vše samozřejmě proběhlo bez oslav.
Lepší to nebude
„Jsem realista. Vím, jak to je, a že s tím nic neudělám. A vím, že v tom nejsem sama. Jen mě mrzí, že nemůžeme mamince ani popřát,“ posteskla si manželka fotografa Herberta Slavíka (57) a matka Samuela (24).
Hrozné pro ni musí být pomyšlení, že nemoc se nemůže zlepšit, jen zhoršovat. Utěšuje se tím, že spousta lidí je na světě nemocných, že maminka není jediná. „Musíme to tak brát, že je to život,“ uzavírá utrápená Tereza.
