Vypadá to, že někteří lidé jsou nám opravdu osudem předurčeni. Muž, kterého jsem kdysi milovala, je nyní opět součástí mého života.
Svého prvního muže jsem hodně milovala, ale manželství bohužel nedopadlo dobře. Když jsme se rozváděli, nenapadlo by mě, že se Tomáš znovu ocitne po mém boku.
Spolužáci ze střední
Tomáš byl mým spolužákem na gymnáziu. Chodili jsme do stejného ročníku, ale já do áčka, on do béčka. Často jsme se vídali na chodbách, protože naše dvě třídy spolu sousedily. Jednoho dne mě pozval na rande. Protože se mi líbil, neodmítla jsem.
Skočili jsme do svatby
Bylo nám tehdy sedmnáct let a já jsem prožívala svou první krásnou studentskou lásku. Tehdy jsem byla přesvědčená, že Tomáš je tím pravým a jediným až do konce života. V duchu jsem si kreslila, jak s ním kráčím do svatební síně a jak spolu máme děti. Vztah nám vydržel až do maturitní zkoušky. Hned poté jsme si skutečně naplánovali svatbu, a přestože nám to jeho i moji rodiče rozmlouvali, šli jsme do toho po hlavě.
Jeden celý rok
Tomášovi rodiče měli rodinný domek a nám v něm přenechali jedno patro. Příliš mladá manželství ale doplácejí na své velké ideály a přesně to se stalo i nám. Něco jiného je krásná, ale nezávazná láska a něco jiného žít s někým pod jednou střechou a mít spoustu povinností. Pomalu jsme si přestávali rozumět a zjišťovali jsme, že to bylo opravdu všechno uspěchané. Naše manželství trvalo jeden rok. Pak jsme to vzdali a v tichosti se rozvedli. Tentokrát nám už nikdo nic nerozmlouval.
Sama a těhotná
Vrátila jsem se domů k rodičům. Tomáš přijal místo ve firmě, která vysílala pracovníky na montáže do zahraničí. Ztratili jsme postupně mezi sebou kontakt. Já jsem si časem našla jiného přítele.
Do svatby už jsem se ale nehrnula, a to ani tehdy, když jsem zjistila, že jsem v jiném stavu. Čekal mě pak drsný šok. Přítel měl totiž současně se mnou i jinou partnerku a ta rovněž otěhotněla. Když si měl mezi námi vybrat, zvolil tu druhou. Na interrupci jsem jít odmítla, a tak jsem zůstala svobodnou matkou. Narodil se mi syn. Když jsem mu vybírala jméno, rozhodla jsem se, že se bude jmenovat Tomáš. Cítila jsem, že svého bývalého manžela a první lásku mám stále moc ráda.
Další životní rána
Neměla jsem jednoduchý život, protože otec malého Tomáška se soudil o alimenty a vlastně skoro nic neplatil. Moje druhé manželství se starším rozvedeným mužem bylo tak trochu vytržením trnu z paty. Martin byl ale hodný a staral se o nás. Nic nám nechybělo. Byla jsem mu vděčná za to, že můj syn prožil klidné dětství. Věkový rozdíl patnácti let se ale projevil Martinovými zdravotními problémy. Prodělal dva infarkty. Ten druhý už jeho tělo nezvládlo. A tak jsem se stala vdovou.
Náhodné setkání
Ze syna vyrostl hodný a inteligentní mladý muž. Jednoho dne jsme spolu byli v Praze na nákupech. Na chvíli se ode mě vzdálil a já na něho zavolala jeho jménem. Jaké bylo moje překvapení, když se ke mně spolu se synem přihlásil i ten „můj“ Tomáš, tedy bývalý manžel. Byl samozřejmě překvapen, že jsem svého syna pojmenovala po něm. Syn nás pak nechal, abychom si popovídali o samotě u kávy.
Láska nevyprchala
S Tomášem jsme si domluvili další „rande“. Stejně jako já, i on se podruhé oženil, ale už několik let byl rozvedený. Po jedné schůzce následovala další a pak další, a po třiceti letech jsme se znovu dali dohromady. Jsme spolu už sedm let a rozumíme si víc, než předtím v mládí.
Jana N. (60), střední Čechy
