Dva panáky nám zničily život

Měla to tehdy být velkolepá oslava pětačtyřicátin mého manžela. Těšilo se na ni mnoho našich přátel. Zvrhla se ale v zoufalý boj o život.

Jardovou oslavou žila půlka vesnice. Od rána se opékalo prase a naše zahrada byla plná lidí. Jardovi kamarádi přinesli i kytary a bylo veselo. Můj manžel dostal hodně dárků, bohužel mezi nimi nechybělo ani několik lahví alkoholu.

Společnost se dobře bavila

Všechno probíhalo, jak má. Večer pokročil a zábava se pořádně rozjela. Když došly sudy s pivem, přišla řada na něco tvrdšího. Nakonec nás na zahradě zbylo jen pět a Jarda sáhl po ještě nenačaté láhvi. „Dáme si šláftruňk a půjdeme do peří.“ Zasmál se spokojeně a všem nám nalil panáka.

Šlo nám o život

Jarda si s chlapy dal ještě jednoho a já s Marunou začala pomalu sklízet ze stolu. Nebylo nám zrovna nejlépe. Pak přišel její muž. „Maru, je mi zle, jdeme domů.“ Jenže v tu chvíli se ozval můj manžel: „Skoro nic nevidím, všechno je rozmazaný!“ To už jsem na nic nečekala a zavolala sanitku.

Všichni jsme skončili v nemocnici přiotrávení metylalkoholem. Já s Maruškou jsme ještě dopadly dobře, ale mužským šlo o život. Nejhůř na tom byl můj Jarda.

Viník se nikdy nenajde

Oba sousedé se z toho nakonec vyhrabali. Jarda přežil, ale oslepl. Z činorodého veselého chlapíka se najednou stala troska. Musí se učit chodit poslepu po domě, naučit se slepecké písmo a najít si nějakou práci.

Děti občas zapomenou, že tatínek nevidí a vystaví ho různým překážkám. To ho dokáže doslova rozzuřit. Kdo přinesl onu lahev se smrtícím koktejlem se nepodařilo zjistit. A tak ani nevíme, kde k ní přišel, dva roky po té velké metanolové aféře.

Běla U.(41), Znojemsko

reklama
reklama

Komentáře