Modré oči tohoto herce okouzlovaly už dnešní babičky ve spa-ghetti westernech Adios Django či Vůně cibule. Franco Nero (76) byl na filmovém plátně nesčetněkrát kovbojem, banditou, hrdinou i padouchem. Western je sice americký žánr, v Evropě se však kovbojky točily také hodně často. Obešly se i bez zámořských hvězd, jak dokazuje právě Ital Franco. Na ženy odjakživa působil jako magnet, zbožňovaly ho, ležely mu u nohou, bez nadsázky se o něj praly. On se vyhříval v jejich nikdy nekončící přízni, rozhodně nebyl z těch, kdo by se chtěli jakkoli vázat jen na jedinou.
Konec štěků
Franco Nero, vlastním jménem Francesco Sparanero, se narodil 23. listopadu 1941 v malé vesničce San Prospero nedaleko Parmy. Hercem se chtěl stát od dětství, takže již v sedmi letech hrál ve školní inscenaci podle knihy Ference Molnára (†74) Chlapci z Pavelské ulice. Během střední školy vystupoval s ochotníky, zpíval v operním sboru a o víkendech hrával v Parmě a okolí s vlastním jazz bandem.
Jazzový zpěvák
Se zpíváním pokračoval i později v Miláně, kde studoval ekonomii na univerzitě, prodával knihy a statoval na jevišti Teatro Piccolo. Vojenskou službu absolvoval v Neapoli, odkud často zajížděl do Říma, kde se uplatnil jako mladý milovník ve fotorománech. Nikde na něj nečekali s otevřenou náručí, a tak propadl malomyslnosti. Nelíbilo se mu, že musí prodávat knihy a hrát štěky v divadle, aby se vůbec uživil. Pak přišel zlom. Jeden z fotorománů se náhodou dostal do ruky americkému režisérovi Johnu Hustonovi (†81). Franco ho svým zjevem natolik okouzlil, že ho obsadil do role Ábela v historickém filmu Bible. Z Franca se rázem stal slavný muž a jeho tvář zdobila pokojíky mladých Italek. Postava rytíře Lancelota ve slavném filmu Camelot z roku 1967 změnila jeho život.
A přišla láska
Nejenže byl za svůj herecký výkon nominován na Zlatý glóbus, ale navíc se během natáčení sblížil se svou životní láskou, o čtyři roky starší úspěšnou britskou herečkou Vanessou Redgrave (80). Konečně přišla opravdová láska, do této doby byl „modrooký hřebec“ zvyklý spíše na krátkodobé románky. Vanessa se kvůli Nerovi rozvedla s režisérem Tony Richardsonem (†63), s nímž měla v té době již dvě dcery. V roce 1969 porodila milovanému Italovi syna. O svatbě ale nepadlo ani slovo, protože Vanessa se prý znovu vdávat nechtěla. Její přátelé dlouhá léta tvrdili, že se úředního potvrzení vztahu s italským bouřlivákem bála. Svůdníka s modrýma očima neprovázela právě dobrá pověst, bylo o něm znémo, že jak se na nějakou ženu pronikavě zadívá, je ztracená, a on též. A tak spolu měli volný vztah. Nakonec se vzali, ale až v roce 2006. Tehdy od jejich první schůzky uplynulo úctyhodných třicet devět let. O svém manželství prohlásili, že se sice hádají stejně jako v minulosti, ale už docela příjemným způsobem. Vanessa dodala, že Franco se nezměnil. K jeho zájmům patří rybaření a fotbal, přesně jako tenkrát v šedesátých letech.
Nešetří lichotkami
Objevil se i ve dvou projektech Juraje Jakubiska (79). V komedii Post Coitum dokonce před kamerou připravil o panenství Lucii Vondráčkovou (37), s níž si zahrál i v dramatu Bathory. V obou filmech u toho nechyběla Eva Elsnerová (44), kterou diváci dobře znají ze seriálu Ulice. Ve snímku Post Coitum ztvárnil Franco stárnoucího milovníka a šlo mu to tak dokonale, že okouzlil všechny kolegyně. „Při erotických scénách byl taktní a nešetřil lichotkami. Asi po deseti minutách, co jsem se svlékla, Franco přišel a do ucha mi šeptl, že mám výbornou figuru,“ nechala se po natáčení slyšet Sandra Pogodová (42). Něžný vztah si vytvořil i s Lucií Vondráčkovou, kterou nazýval Lolitou.
Stále okouzlující
V Karlových Varech, kam několikrát zavítal na filmový festival, si ho pochvalují. Nemá hvězdné manýry. Dnes je to muž v nejlepších letech. Víme, že čas nelze zastavit, ovšem Nerovo charisma s věkem nemizí, právě naopak.
