Jeho písně vyprávějí o láskách a dálkách, ale je to praktický člověk. S manželkou letos oslaví zlatou svatbu.

Pochází z pražského Spořilova, jeho srdce si však získala trampská osada Luka pod Medníkem, kam rodina jezdila na chatu. Bydlí tu ostatně pořád, je to láska na celý život. „Táta jezdil na osadu Toronto a v Praze měli kapelu,“ vzpomíná František Nedvěd na otce, po němž zdědil muzikantský talent.

Před lety mu někdo poslal fotografii táty, jak jde po Karlově mostě s kolegy z kapely Pražská parta. Františkovi rodiče se měli co ohánět, vychovávali tři děti, jenomže tatínek bral 1 600 korun měsíčně, a tak sourozenci nevyrůstali v žádném velkém luxusu.

„Spolu jsme chodili na jídlo a spát do chaty, ale on byl vždycky trochu jinej. Byl samotář a chodil na Mravenčí skálu,“ vzpomíná hudebník na dětství staršího bratra Jana (74), rovněž písničkáře. Brácha byl prý mnohem větší romantik, vylezl na skálu, kde si sedl a skládal písničky. František se označuje za