Zrádné dědičné vady se rozhodně netýkají pouze nás lidí. Vyskytují se i u našich domácích mazlíčků.
Každé plemeno, nebo skupina plemen, se vyznačuje častějším výskytem určitých nemocí. Takové nemoci považujeme za dědičné. Vlohy pro tu či onu nemoc získá štěně od matky nebo otce. Moderní veterinární medicína má však k dispozici genetické testy, které by měl každý zodpovědný chovatel před uchovněním udělat. Tyto testy jsou schopné odhalit, zda pes některou dědičnou chorobou netrpí.
Dysplazie kyčelního kloubu
Asi nejznámějším dědičným onemocněním psů je dysplazie kyčelního kloubu. Postihuje především větší plemena. Velice častá je u německých ovčáků, labradorů nebo retrívrů. Toto onemocnění se projevuje kulháním a diagnostikovat jej může veterinář pomocí rentgenového snímku.
Dysplazie kolenního kloubu
Dalším dědičným onemocněním, které velmi trápí veterináře i chovatele, je dysplazie loketního kloubu. Opět se vyskytuje především u velkých plemen psů a to nejčastěji mezi třetím až sedmým měsícem stáří. Typické je opět u německých ovčáků, retrívrů, rotvajlerů, ale objevuje se i u kokršpanělů. Diagnostika je opět rentgenologická.
Luxace pately
Jinak se tomuto onemocnění říká vykloubení čéšky. Postižení se týká především malých a trpasličích plemen psů, například jorkšírského teriéra a dalších teriérů. Diagnostika se provádí důkladným prohmatáním kolene a zjištěním rozsahu pohybu pately.
Progresivní retinální atrofie
Toto genetické onemocnění se vyznačuje postupným odumíráním světločivných buněk sítnice. Příčinou je nedostatečné zásobení krví. Šeroslepost až celkovou slepotu způsobuje dle typu poruchy v různém věku. Existuje mnoho typů této nemoci (specifické formy pro různá plemena). Nejohroženějšími plemeny jsou kokršpanělé, retrívři, ovčáci, angličtí mastifové a basenji.
Von Willebrandova choroba
Jedná se o poruchu srážlivosti krve, která je způsobena nedostatkem plazmatického von Willebrand faktoru. Toto onemocnění způsobuje krvácení tkáně, kde krev teče tenkými cévami. Rozdělujeme několik typů – první, druhý a třetí. U nejtěžší formy dochází až k životu ohrožujícímu krvácení. Vyskytuje se u mnoho ras.
Degenerativní myelopatie
Jedná se o progresivní onemocněné bílé míšní hmoty, jehož příčinou je mutace genu SOD1. Mícha v pánevní oblasti pomalu odumírá, proto se k mozku postupně přestávají dostávat informace o poloze pánevních končetin a zadní části trupu. Kvůli tomu se zhoršuje pohyblivost nohou, psi škobrtají, mají problémy chodit ze schodů, přední a zadní končetiny se pohybují nesynchronizovaně. Postupně dochází úplnému ochrnutí ve spojení s inkontinencí. Nemoc se začíná průměrně projevovat kolem osmého roku.
