Na pařížském fashion weeku se 4. října 2025 odehrál jeden z nejvýraznějších momentů sezóny – debut belgického návrháře Glenna Martense jako kreativního ředitele ready-to-wear kolekcí značky Maison Margiela.

V Le 104, uměleckém centru na severu Paříže, představil svou první konfekční kolekci pro tuto legendární značku, která vyvolala silné emoce nejen díky vizuální stránce, ale i celkovému konceptu. Doprovodný hudební prvek zajistil dětský orchestr z Romilly-sur-Seine, jehož nedokonalé interpretace Mozarta, Beethovena a Strausse podtrhly Martensovu fascinaci „krásou v nedokonalosti“.

Jaký posun přináší Martens oproti Gallianovi?

Po úspěšném uvedení haute couture kolekce Artisanal 2025 v červenci se tento debut v Paříži stal dalším krokem v Martensově snaze propojit odkaz zakladatele Martina Margiely s vlastní, současně laděnou vizí. Místo wow efektu se však rozhodl pro tichou, ale silnou výpověď, takovou, která zůstává v paměti neokázalostí a strukturou.

Nástup Glenna Martense na pozici kreativního ředitele ready-to-wear sekce Maison Margiela znamená zásadní změnu kurzu oproti předchozímu dekádnímu vedení Johna Galliana. Zatímco Galliano přetvářel módní přehlídky v divadelní show a kladl důraz na fantazii a dramatický výraz, Martens volí cestu architektonické zdrženlivosti a promyšlené formy. Jeho přehlídka působila jako vnitřní obrat. Neodvracela se od emoce, ale ukotvila ji v samotném konstrukčním základu oděvu.

Kritici ocenili schopnost Martense transformovat drama v disciplínu a podívat se na Margielův odkaz jiným pohledem. Místo otevřeného spektáklu nabídnul niternou hloubku, která rezonuje s myšlenkou, že krása často spočívá právě v nedokonalosti. Pro Margielu, značku s filozofií kolektivní anonymity, jde o návrat k tichému, ale silnému způsobu, jak to přetavit do formy.

Jaké prvky z archivu a nové nápady kolekce nabízí?

Martensova kolekce a jeho produkty z kolekce Maison Margiela byli důkazem jeho schopnosti balancovat mezi historickými prvky značky a novými návrhovými výzvami. Mezi výrazné detaily patřily čtyřbodové „mouthpieces“, které držely rty modelek lehce pootevřené, což je gesto odkazující na Margielův kult anonymní identity a unifikace tváře.

Střihy ukazovaly pečlivě dekonstruktivní přístup. Saka byla rozřezána a znovu sešita v napětí, švy záměrně viditelné, vrstvené průsvitné materiály dodávaly modelům lakovaný, téměř plastický vzhled. Denim, typický pro Martense a vycházející z jeho práce v DIESEL, se zde objevil v až sochařské podobě. Slipové šaty byly prodloužené, překládané přes bundy či vrstvené pod transparentní svrchníky.

Květinové motivy připomínající opotřebované tapety ze 16. století se prolínaly kolekcí jako subtilní vzpomínka na minulost. Pásky s lepicím efektem sloužily nejen jako dekorace, ale i jako konstrukční prvek. Použití plastifikace vytvářelo dojem soch a zároveň experimentovalo s hranicí mezi oděvem a objektem.

Které kousky vynikly a jaký je jejich komerční potenciál?

Mezi nejsilnější momenty přehlídky patřily architektonicky řešené bundy – rozřezané, sešité, tvarované tak, aby připomínaly pohyblivou strukturu. Martens zde ukázal své školení z antverpské královské akademie módy v plné síle. Objevily se i aktualizované verze ikon značky. Tenisky Future s moderními detaily nebo ikonické Tabi Claw boty s plexisklovými podpatky, které se poprvé objevily v konfekčním provedení po premiéře v haute couture.

Značný ohlas si získala také nová verze Box Bag. Kabelka získala měkčí tvar, ale zachovala ostré hrany a kovové zdobení v matném stříbrném provedení. Popruhy bylo možné skrýt a přeměnit tak kabelku na psaníčko. Barevná paleta začínala tlumenými tóny černé, šedé a bílé, později přešla do květinových tisků a výraznějších kombinací.

Komerčně nositelné kusy zahrnovaly klasické trenčkoty, bílé košile, které Martens stylizoval s denimem a koženými botami, i jednoduché slipové šaty s krajkovými detaily doplněné o motorkářské bundy. Tato rovnováha mezi haute couture gestem a nositelným designem ukazuje Martensovu schopnost oslovit nejen módní kritiky, ale i zákazníky.

Co Martensova přehlídka znamená pro budoucnost značky?

Přestože John Galliano zanechal v Maison Margiela výraznou stopu, Glenn Martens ukázal, že pokračovat se dá i jinou, klidnější cestou. Jeho debut pro jaro 2026 není revolucí, ale tichou evolucí a návratem k principům, které Margielu definovaly v počátcích: anonymita, experiment a důraz na strukturu.

Martens neignoruje šoumenství, ale vkládá jej do samotného oděvu. A právě tímto přístupem, skrze ticho, ne křik, definuje novou etapu značky Maison Margiela. Oslovuje tak nejen módní elity, ale i mladší generaci, která hledá hloubku, příběh a smysl. A pokud bude jeho směr pokračovat tímto způsobem, čeká značku Margiela renesance, nikoli hlučná, ale o to významnější.

Autor: Ivona Harčarová