Ani slavným a úspěšným lidé, mezi které bezesporu patří i HALINA PAWLOWSKÁ (62), se trápení nevyhýbají. I když je většinou pozitivně naladěná, občas propadne zoufalství. Především kvůli mužům, bez kterých nedokáže žít, ale zároveň to s nimi vůbec neumí

Před televizními kamerami vtipkuje, je ironická a umí být i vtipně sebekritická. Jenže jakmile se kamery vypnou, nebojí se si smutně povzdychnout. „Já jsem zoufalá permanentně dvacet čtyři hodiny denně,“ říká. A to především kvůli svému současnému partnerovi KARLU CZABANOVI (68).

CO JI TÍŽÍ?

Ze všeho nejvíc se spisovatelka bojí toho, že se mu přestane líbit! „Zoufám si, že se mu nemůžu líbit, že mě doopravdy nemiluje, že já ho doopravdy nemiluju a jak to bude dál. Nebude protivný dědek? Nedostanu alzheimera? Neuteče za mladší?“ prozradila otázky, na které nezná odpověď a které ji v současnosti nejvíc trápí. Jenže kdykoli přemýšlí o tom, že by žila sama, uvědomí si, že to také není možné. „Hodně mých kamarádek říká, že už by s žádným mužem žít nechtěly. Já bych nechtěla žít bez muže.“ Prý se cítí víc v bezpečí a jistější. A tak raději občas skousne nějaké to soužení.

VYŽADUJE NEUSTÁLOU POZORNOST

Potřebuje mít kolem sebe permanentně nějaké lidi, i proto je ráda, že bydlí v domě s celou svou rodinou. Doma totiž žije nejen se svým partnerem, ale i dcerou, vnukem, zetěm, tchyní i neteří. Zatímco pro jiné je takové bydlení téměř nepředstavitelné, Pawlowská si ho nemůže vynachválit.
„Mám pocit, že mám opravdový domov, když slyším pořád nějaké zvuky, je vždycky cítit jídlo a všichni sdílejí radosti a strasti těch druhých.“ Výhodou bydlení s více lidmi je ale i to, že když je nešťastná kvůli partnerovi, může se rozptýlit povídáním s dcerou, a naopak, když ji naštvou jiní členové rodiny, nachází útěchu u svého milého. Když se ale hádají všichni dohromady, musí to u nich vypadat jako v opravdové Itálii. Sedm lidí v jenom domě musí být na nervy pořádný nápor. Důležité ale je, že jí takové bydlení vyhovuje.