Ani už více než tři roky nestačily, aby si herečka HANA GREGOROVÁ (63) zvykla na samotu a život bez RADKA BRZOBOHATÉHO (†79). Ve velkém domě, který jí po manželovi zůstal, stále prožívá jejich společné vzpomínky, smutek i výčitky.

Smrt hereckého velikána přišla zcela nečekaně pouhý den před jeho osmdesátými narozeninami. Nešlo o žádnou delší zhoubnou nemoc, ale o cévní příhodu. Na jeho odchod se tak jeho žena vůbec nemohla psychicky připravit. Nejspíš i proto se dodnes se ztrátou manžela, s nímž strávila krásných 31 let života, nemůže úplně srovnat.

Smutné usínání 

V domě, kde žili spolu a kde od jeho úmrtí žije herečka sama, je nyní bez něj prázdno, což se podle ní projevuje v mnoha směrech. Sice většinu věcí zajišťovala ona, ale Radek jí byl vždy spolehlivě nablízku. „Dělalo mi dobře vědět, že mi kdykoli s čímkoli pomůže,“ vzpomíná. Nejtěžší chvíle podle svých slov prožívá po večerech, hlavně když si jde lehnout a snaží se usnout.

„Byli jsme zvyklí usínat spolu. Najednou nemám do koho se zaklesnout,“ smutní. O tom, že by se mohla zachumlat do nové mužské náruče, nechce ani slyšet. „Nikoho jiného si vedle sebe neumím představit!“ netají se Gregorová.

Co bylo, to bylo

Jiní muži ji nelákají asi hlavně proto, že by se mu nemohli vyrovnat. „Byl výjimečný chlap i milenec,“ říká s dovětkem, že to jistě ví mnoho žen. Naráží tím na jeho sukničkářství. „Vím, že měl hodně milenek, ale to všechno bylo přede mnou,“ zdůrazňuje. Je přesvědčená, že jí nevěrný nebyl. „Jsem natolik sebevědomá, že jsem si jistá, že když byl se mnou, jinou neměl,“ říká razantně rázná tmavovláska.

Povídá si s ním

Dřívější milenky ji nezajímají a nepátrá po nich. Manžela si připomíná jak ve vzpomínkách, tak v různých věcech, které si nechala na památku a má je rozmístěné po domě, aby jí milovaného Radka připomínaly. Nejde ale prý o žádnou svatyni. „V předsíni je stále pověšená jeho bunda s čepicí,“ jmenuje jedno z míst, kde si vzpomínku na něj udržuje.

Kromě toho, a fotografií, je tu ale prý ještě jedna jistá zvláštnost. Tou je urna s jeho popelem, se kterou si Gregorová povídá. „Vyprávíme si a někdy mu i nadávám za to, že mě opustil,“ odhaluje herečka svůj způsob vypořádávání se se samotou.Zřejmě proto také dlouho otálela s místem Radkova posledního odpočinku.„Mám ho pořád pod kůží,“ přiznává. Tak už to nejspíš zůstane.