Osud si s Hanou Maciuchovou (71) několikrát velmi ošklivě pohrál. Mohla mít životní lásku i rodinu, po níž tolik toužila. O obojí ale krutou souhrou náhod navždy přišla. Během svého života si Hana Maciuchová zahrála maminku mnohokrát, sama však dítě nikdy neměla. Rozhodně ale ne proto, že by se tak dobrovolně rozhodla jako řada jiných hereček. Na vině byla vážná nemoc, která ji o možnost být někdy matkou navždy připravila. Když jí lékaři krutou zprávu sdělili, zhroutil se jí celý svět. Herečka mateřství nějaký čas kvůli práci a hledání vhodného partnera odkládala, přesto byla přesvědčená, že není nic, co by jí později v otěhotnění zabránilo.
Operace jí vzala naděje
Děti vždycky milovala a její náruč byla připravená je s láskou přivítat na světě. Veškeré plány a naděje však jednoho dne vzaly za své. „Byl rok 1980 a já jsem vážně onemocněla. Musela jsem jít dokonce na operaci. Když jsem se pak po ní probrala, tak ke mně přišli lékaři a oznámili mi tu velmi smutnou zprávu, že už nikdy nebudu mít děti,“ vysvětlovala s odstupem času Maciuchová, která se nijak netajila tím, jak moc ji tato skutečnost zdrtila. Maciuchové bylo tehdy třicet pět let, celý život měla před sebou, v práci se jí dařilo, a přesto neměla důvod k radosti. Verdikt lékařů pro ni byl natolik krutý, že se s ním dlouho nedokázala vyrovnat. Neustále si kladla otázku, proč právě ona, která děti miluje, musela být takhle poznamenaná. Po fyzické i psychické stránce na tom byla velmi zle. Její mysl jako by se odmítala smířit s něčím tak krutým a neměnným. „Z pomyšlení, že nebudu mít děti, jsem najednou dostala silné horečky. Jako by se mi zapálil mozek,“ popisovala strašné okamžiky po operaci. Nešlo prý rozhodně o žádné zdravotní komplikace v důsledku zákroku, nýbrž o bezprostřední reakci na skutečnost, že z ní nikdy nebude maminka. „Prostě mě zničila ta zpráva,“ připouští Maciuchová s tím, že podle lékařů šlo zřejmě o silný psychický šok. Ačkoli to nebylo jednoduché, naučila se oblíbená herečka se svým trápením žít a nezahořkla.
Na svůj život nerezignovala
Nelze říct, že by svůj krutý osud přijala, spíš pochopila, že život musí jít zkrátka dál. „Byla bych blázen, kdybych nežila. Nechápu, jak může někdo dobrovolně rezignovat na život,“ dodává ještě Maciuchová. Velkou oporu našla ve své osudové lásce, Jiřím Adamírovi (†67), který pro ni byl jakýmsi majákem uprostřed rozbouřeného moře. Uznávaný herec byl v době, kdy se do o 20 let mladší kolegyně zamiloval, ženatý a měl jedenáctiletého syna. Jak Maciuchová později přiznala, nikdy by ji nenapadlo někomu rozvrátit rodinu. Oba proto se svými city dlouhý rok bojovali. Nakonec ale zjistili, že bez sebe nemohou být, a dali své lásce volný průchod. Do poslední chvíle věřila Když Jiří Adamíra onemocněl rakovinou páteře, ani na okamžik nepřestávala jeho partnerka věřit, že nemoc společnými silami porazí. Myšlenky na to, že by jej mohla ztratit, se snažila ve své hlavě zatlačit co možná nejhlouběji. Krutá nemoc však začala postupně nabírat na intenzitě a bylo čím dál jasnější, že tento boj oslabený Adamíra vyhrát nedokáže.
Smrt ji srazila na kolena
„Když to potom spělo tak problematicky do konců, tak jsem řvala na ty lékaře, ať mi neříkají nic problematického, protože je to v jejich popisu práce, aby lidem pomáhali,“ uvedla Maciuchová, která se ještě dnes při vzpomínce na svou lásku neubrání slzám. Dne 14. srpna 1993 nakonec po těžkém boji Jiří Adamíra umírá na následky operace páteře. Pro křehkou Hanu Maciuchovou byl tento okamžik možná ještě těžší, než když se před lety dozvěděla, že nebude mít nikdy děti. Zhroutila se. „Zkolabovala jsem, přestala jsem spát, ochořela jsem. Vůbec nic mi nepomáhalo,“ svěřila se herečka s tím, že by si někdy moc přála umět zapomenout, protože není dobré neustále utíkat ke vzpomínkám, které vás zevnitř tak strašně těší a ničí zároveň.
.
