Svůj pracovní den plánuje doslova na minuty, tak moc vytížený je herec PETR RYCHLÝ (50). Přitom dobře ví, že takový zápřah jeho zdraví nijak neprospívá. Nemůže si ale pomoct. Vše, co dělá, má příliš rád na to, aby se jen tak omezoval. Proč ale žije v tak enormním nasazení? Tíží herce skryté obavy?

Je workoholik neboli posedlý prací. Ví to o sobě a snad je za to na sebe i pyšný. Od té doby, co před několika lety prodělal infarkt, si sice pracovní záležitosti lépe plánuje, třeba aby se místo nočního přesunu z jedné části republiky do druhé mohl normálně vyspat, ale jinak polevit odmítá.

Je příliš vděčný za to, jak se jeho kariéra vyvíjí, než aby si troufl ohrožovat ji tím, že by na nabídky začal říkat „ne“. Navíc většina příležitostí, které dostává, je prý natolik zajímavá, že se jim věnuje rád. Příčinou, proč si něco dovolí odmítnout, bývá skutečnost, že by nestíhal z časových důvodů.

Skřípou zubama

Jeho nadšení pro milovanou profesi ale vůbec nesdílejí doktoři, kteří o něj od infarktu pečují. Rychlý sice potvrzuje, že žije pod lékařským dozorem a co půlrok chodí na kontrolní vyšetření, tím ale vliv lékařů na jeho zdraví končí. Práci mu zakázat nemohou a herec s tím neváhá kalkulovat. Lékaři podle něj už pochopili, že jiný nebude a snahy promlouvat mu do duše už vzdali.

„Radost ze mě rozhodně nemají, ale raději už nic neříkají,“ domnívá se. Že tímto hazardováním ohrožuje především sám sebe, podle všeho příliš neřeší. Zdá se, že mnohem větší hrozbou, než další zdravotní potíže, pro něj je stagnování kariéry. Proto, když má v diáři volno, neváhá přijímat třeba i nabídky na moderování. Klidně prý i maturitní plesy. Příležitost, jak oslovit mladší publikum, se samozřejmě hodí vždycky.

Za každou cenu

Rychlý, který za svou prioritu považuje divadlo, připouští, že s některými rolemi doslova bojuje, ale je to podle něj běžná součást herectví.

Deprese natož hroucení, na rozdíl od některých kolegů, nedává za vinu náročným rolím, ale životní nejistotě. „Skutečné hroucení u herce přichází tehdy, když už o něj není zájem,“ konstatuje na rovinu. Je tedy za jeho nebezpečným workoholismem strach, že když bude nabídky odmítat, začne jich ubývat? Rychlý si navíc prý uvědomuje, že tak, jak stárne, není vhodný už zdaleka na všechny role, které ztvárňoval v uplynulých dvaceti letech. O to víc je podle něj potřeba si vážit každé další, která se objeví.

Zpytuje svědomí?

Rychlý připouští, že svému tělu dává zabrat. Nejvíc prý podcenil rehabilitaci po infarktu a do práce se vrátil mnohem dřív, než by bylo rozumné. Po prvním představení po odchodu z nemocnice prý nebyl daleko od dalšího kolapsu. Ani to ale nebylo dostatečným varováním a nejspíš právě obavy, že zájem může kdykoli začít opadat, Petra přiměly k účasti v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, kde byl podle mnoha ohlasů nejlepší ze všech. Ani to mu ale zjevně nestačí, a i nadále se snaží být plně vytížen.