Do poslední chvíle svého života byl aktivní, plný radosti a úsměvů. Svou nemoc dlouho tajil, řídil se krédem, že na stáří je vždycky času dost.
Václav Postránecký u (†76) patřil mezi výjimečné talenty. I když herectví nestudoval, stal se tak velkým hercem, že se mu otevřela zlatá kaplička. Třebaže by jistě zahrál všechno, jeho laskavý úsměv ho předurčoval do rolí knězů a bodrých Moraváků, ačkoli byl Václav čistokrevným Pražákem. Roli Misantropa nedostal právě proto.
Režisér mu tehdy řekl, že člověk s takovým úsměvem a láskou k lidem nemůže hrát někoho, kdo nenávidí celý svět. Malý Václav se narodil v chudé rodině, jeho rodiče nadšeně ochotničili.
