Zbyněk Merunka (†73), historicky první moderátor Televizních novin, před lety opustil svět showbyznysu, ale jeho jméno zůstane navždy spojeno s ikonami televizního zpravodajství. Muž s nezaměnitelným hlasem a vítěz mnoha diváckých anket  14. prosince, podlehl vážné nemoci.

Vánoce už klepou na dveře, ale pro rodinu a přátele legendárního moderátora Zbyňka Merunky (†73) letos ponesou nádech smutku. Tato bývalá televizní hvězda zanechala po sobě nejen dvě dospělé děti – syna Matěje a dceru Bětku, ale také odkaz v podobě svého jedinečného hlasu, výjimečné profesionality a neustálé laskavosti.

Ze zámečníka ikonou televizních obrazovek

Ačkoliv se vyučil strojním zámečníkem, tuto profesi nikdy nevykonával. Po ukončení školy se rozhodl věnovat své skutečné vášni – žurnalistice, kterou začal dálkově studovat. Jeho nezaměnitelný hlas a přirozený talent mu brzy otevřely dveře do Československého rozhlasu, kde si získal přízeň posluchačů. Po revoluci využil příležitosti profesního růstu a přihlásil se do konkurzu na moderátora zpravodajské relace právě vznikající TV Nova.

Uspěl a od roku 1994 se po boku Evy Jurinové (†67) stal tváří Televizních novin, které spolu uváděli celých šest let. Toto období popisoval jako jedno z nejšťastnějších ve svém životě. S Evou je pojilo nejen pracovní partnerství, ale i silné přátelství – často žertovala, že je jako její druhý manžel, a on její sympatie opětoval.

Životní období plné štěstí

Po roce 1999 se jeho život zásadně změnil. Z TV Nova odešel na konkurenční TV Prima, kde se věnoval moderování pořadů o vaření a autech. Přesto už to pro něj nebylo stejné. „Byly to moje nejšťastnější roky, protože ač jsem pak dělal kdeco i v různých dalších televizích, nikdy to už nebyla taková euforie a ten správný šrumec. Každý večer jsem se těšil, až to zase pojede,“ svěřil se. Ve všech jeho profesních i životních rozhodnutích ho vždy plně podporovala jeho manželka Alexandra, která stála při něm za všech okolností.

Po odchodu z televize začal podnikat

Když se rozhodl definitivně stáhnout z televizní obrazovky, zaměřil se na podnikání. Otevřel dvě cukrárny – jednu v Mníšku pod Brdy a druhou v Berouně, které pojmenoval Meruňka, což bylo vtipné narážkou na časté komolení jeho příjmení. Mimo podnikání věnoval svůj čas především rodině. „Největší radost mi dělají vnoučátka. Potom ještě pejsek a nějaké aktivity pořád mám, ale už to není ten fofr,“ svěřil se. I nadále příležitostně moderoval společenské akce, ale práce bylo čím dál méně.

S přibývajícími lety se bohužel začaly objevovat i vážné zdravotní problémy. Trpěl vzácnou Creutzfeldtovo–Jakobovou chorobou, kterou způsobuje nekontrolovatelné množení infekčních prionových bílkovin v mozkové tkáni. Tomuto zákeřnému onemocnění nakonec podlehl v sobotu 14. prosince, obklopen svými nejbližšími.