Odstranění dělohy je pro většinu žen děsivou představou. Obavy z hysterektomie jsou pochopitelné, ale často zbytečné.

Nejen potíže s myomy

Důvodem k částečné či úplné hysterektomii je výskyt děložních myomů. Lékař chirurgický zákrok doporučí v případě, že žena trpí masivním menstruačním krvácením, velkými bolestmi či myomy tlačí na močový měchýř.

Operaci doporučí ve chvíli, kdy ostatní způsoby léčby selhaly. Odnětí dělohy se také provádí při onemocněních děložní sliznice (endometrioza) nebo čípku (rakovina).

Rutinní zákrok

Hysterektomie patří mezi nejčastější chirurgické zákroky v gynekologii. Má svá rizika, rozhodně ale ne vyšší než třeba při operaci slepého střeva. Zákrok se provádí několika způsoby. Největší zátěž představuje abdominální (břišní) zákrok. Po této operaci je nutná delší rekonvalescence než u ostatních typů a i po ní zůstává ne úplně malá jizva.

Šetrnější vaginální hysterektomie, po které nezůstane žádná jizva, se provádí v případě, že děloha není velká a neodstraňují se vaječníky. Nejčastější je zákrok, při kterém se děloha uvolní laparoskopicky a pak se odstraní přes vaginu. Jizvy jsou jen nepatrné a většinou do roka zmizí.

Tloustnutí a hormony

Hodně žen se zákroku obává kvůli možné předčasné menopauze nebo kolísání hormonů. To nehrozí, pokud nejsou odstraněny vaječníky. Kolísání hormonů lze zvládnout podáváním hormonů umělých, s pomocí bylinek nebo hormonální jógy, kterou doporučují i lékaři.

Není pravda, že po odnětí dělohy začne žena automaticky tloustnout. Přibírání na váze se objevuje i proto, že se žena po operaci asi tři měsíce vyhýbá pohybu.