Je to známka lenosti, pohodlnosti, nebo úžasného nadhledu? Těžko soudit. Jedno je však jasné, herečka IVANA CHÝLKOVÁ (53) si prostě umí život zařídit. Nehodlá se totiž zatěžovat všedními starostmi jako je úklid, nákupy nebo nějakým vyvařováním.

Ptáte se, jak to herečka dělá? Podle Ivany je všechno v hlavě. Tam celý problém začíná a také končí. Jakožto velmi vytížená žena si nemůže prý dovolit snažit se být za každou cenu ve všem dokonalá. Všechno stíhat, zařídit, uklidit, na- vařit a zaběhnout do obchodu na nákup a ještě u toho vypadat ohromně spokojeně. To není nic pro ni. I proto je prý ráda, že je její jediný syn JÁCHYM (18) už soběstačný a nevyžaduje už tolik její pozornosti jako když byl malý. Stejně tak si cení i povahy svého partnera JANA KRAUSE (63), nebýt totiž jeho nadhledu a pochopení, jen sotva by si mohla dovolit tak pohodlný život, jako nyní.

Nákupy jí nosí až domů

„Opravdu nejsem superžena, ani superrodič, ale jinak jsem super,“ říká sice s úsměvem, ale zcela vážně Chýlková s tím, že nikdy neměla onen poněkud zvrhlý pocit, že musí být perfektní žena v domácnosti. „Nevím, proč mají některé ženy pocit, že musí všechno zvládat. Já nezvládám a ani nechci zvládat všechno,“ pokračuje ve své zpovědi herečka a neváhá se svěřit ani s tím, že má paní na úklid, která jí chodí jednou za čtrnáct dní uklízet. „No, taky ta domácnost podle toho někdy vypadá,“ směje se Chýlková. Přestože nevaří, partner rozhodně hlady neumírá. I tuhle nepříjemnou nutnost totiž dokázala předat někomu jinému. Jak sama uvedla, používá prý nejrůznější portály na objednání potravin a donášky jídel domů. Ohromně si takové vymoženosti moderní doby pochvaluje. Nemůže si prý stěžovat. V roce 2011 se nechala slyšet, že nařídila Krausovi krabičkovou dietu. Ne snad proto, že by potřeboval hubnout, ale proto, že nebyla skoro doma a on by měl alespoň co jíst. Prý to bylo jen překlenovací období, ale jak se zdá, za těch pět let se v jejich domácnosti asi nic moc nezměnilo.

Nemá cenu se honit

Pokud je prý jen trochu možné, doporučila by i ostatním ženám, aby po sobě přestaly chtít ne- možné a pokusily se žít trochu mírnějším tempem. Vždyť je tolik možností, jak si život usnadnit! Důležitý je duševní klid a pohoda doma. Ne vygruntováno a plná lednice. Chýlková má nepochybně pravdu. Kdo by si takovou ideu nepřál, že? Akorát možná trochu zapomíná na to, že ne každý si může dovolit platit paní na úklid nebo dovoz potravin až domů.