Dcera se konečně vdala, ze svého prvního vztahu měla nemanželského syna a posléze se jí narodila hezká holčička. Šťastná rodina to ale nebyla.
Otce svého prvního dítěte poznala naše Jana na firemním večírku. Pracoval v německé pobočce zahraniční firmy a ona v té české. Byl to vztah na dálku. Po roce dcera zjistila, že je těhotná. Příteli to řekla, jeho reakce nás ale moc nepřekvapila. Řekl, že se na dítě necítí. Tak se s Janou rozešli.
Když bylo Markovi pět let, potkala dcera svou první lásku. Navázali tam, kde před lety skončili. Jezdil za ní každý víkend a při jedné z jeho návštěv dcera otěhotněla. Narodila se jim holčička – Helenka. Dcera se s dětmi nastěhovala do vily jeho rodičů.
Jsou fajn, z vlastní vnučky byli nadšení a moc hezky se chovali i k Markovi. Dcera by mohla být tedy ráda, že má skvělou rodinu. Ovšem nebylo tomu tak. Zeť začal mít stále větší problémy s Markem. Je hodně živý, pořád někde poskakuje, kope do míče, prozpěvuje si, je ho všude plno.
Zeť na to není zvyklý. Než se dcera s Markem přistěhovala, měl klid. Pracuje na směny, je unavený, snadno se pak rozčílí a vykřikuje, že už ten blázinec doma dál nezvládne, že je každý den ve stresu a že je to čím dál horší. Dcera mi chodila domů plakat.
U nás mu bude líp!
Vyčítal jí, že Marka vychovávala příliš benevolentně, že k ní nemá žádný respekt. Prý si z mámy nic nedělá. Když bydlela dcera se synem u nás, měla tendenci brát ho jako kamaráda, teď musí v novém domově občas poslechnout. A to se mu nelíbí a taky žárlí na mladší sestru, myslí si, že ji mají radši.
Občas dělá různé věci naschvál a je drzý. Někdy ale jen zapomene mluvit tišeji, když zeť spí po noční. Je to přece jen mladý kluk, plný energie. Ale zeť to nechápe. Je z něj vyřízený a přesvědčený, že dělá vše naschvál.
A tak se dcera dostala mezi dvě mlýnská kola, snaží se být diplomat, ale už jí také docházejí síly. Nervy má jen jedny. Tak jsme se s manželem rozhodli a dceři navrhli, že bychom si Marka klidně vzali k sobě.
Tak mám dnes vnuka u sebe už třetí rok a všem se nám ulevilo. Nemohu si Marka vynachválit. Snaží se mi pomáhat. Tak nevím, jestli si to zeť vymýšlel, nebo se Marek u nás opravdu tak moc snaží.
Anna (67), České Budějovice
